PETRGÁL, F. Digitálně řízený audio zesilovač ve třídě D s dálkovým ovládáním [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student si připravil vlastní téma diplomové práce, které bylo v po dohodě s vedoucím dospecifikováno. Výsledkem studentovy práce je komplexní zařízení obsahující koncový výkonový stupeň, kompletní řešení ekvalizéru, předzesilovače a přepínače vstupů, audio-spektrálního analyzátoru, indikačních obvodů a zdrojové jednotky. Ovládání realizuje řídící jednotka s mikroprocesorem, která komunikuje se všemi dílčími bloky a RF dálkovým ovládáním a umožňuje tak pohodlně nastavovat žádané parametry zařízení. Student navrhl obvodová řešení dílčích bloků i strukturu použitých programů, oživil jednotlivé bloky a naprogramoval řízení. Po obsahové stránce práce obsahuje řadu užitečných a detailních informací a popisů jednotlivých návrhových postupů a úkonů. Organizace kapitol odpovídá postupu prací na jednotlivých blocích celku tak, jak byly teoreticky rozebrány, navrženy na konkrétní parametry a popřípadě ověřeny i simulací. Návrh byl dle textu zprávy proveden včetně výpočtů, výběru a zdůvodnění prvků či návrhových přístupů. Místy je výpočetní návrh některých prvků (např. obr. 2.21, obr. 2.22) čtenáři celkem skryt, ale uznávám, že softwarová stránka návrhu byla v tomto případě jednoznačně dominantní, a proto lze některé nedostatky odpustit. Některé chování analogových obvodů (např. ekvalizéru) mělo být podrobeno toleranční analýze rozptylů součástek pro odhalení možných průniků modulových charakteristik dílčích sub-pásem. V práci je místy možné najít zmatek v širších souvislostech, díky čemuž se někdy v textu celkem obtížně orientuje. Zařízení bylo fyzicky zhotoveno a je funkční, ale v práci by bylo vhodné, kromě výsledků měření, naznačit i finální stav (např. fotografii). Po formální stránce mám výhrady k hůře čitelným obrázkům (obr. 2.8). Rovnice 1.11 vypadá jako překopírovaná. Některé rovnice nejsou číslovány. Díky chvatu před termínem odevzdání práce je zde i několik překlepů a chyb. Popisky obrázků v experimentální části mohly obsahovat více detailnějších (doplňujících) informací o zobrazených závislostech a měřeních. Místy se student vyjadřuje nevhodně a hovorově, např. „IO shořely“. Přestože se zdá, že některé softwarové záležitosti ještě nebyly zcela dotaženy, hodnotím práci celkově jako poměrně zdařilou. Student zcela změnil přístup oproti semestrálnímu projektu, prokazoval soustavný zájem a docházel na konzultace. Navrhuji hodnocení C/79b.
Předložená práce obsahuje velmi mnoho technických nepřesností a celková technická úroveň vyjadřování je nízká. Některé obrázky použité v práci jsou nečitelné, v některých tabulkách chybí uvedení jednotek, nebo jsou uvedeny chybně. Některé křížové odkazy na obrázky buď nefungují, nebo zcela chybí. Seznam použité literatury není formátován podle normy. Blokové schéma celého zařízení obsahuje principiální chyby. V simulaci korekčního zesilovače chybí v modelu vnitřní impedance zdroje signálu, to je patrně důvod proč se simulace tolik liší od požadované charakteristiky RIAA. Tento nedostatek se opakuje u všech simulací. Při výpočtu chlazení není zahrnuta maximální teplota chladiče pro bezpečný provoz. Přes všechny tyto nedostatky a vzhledem k rozsahu odvedené práce, je možné práci doporučit k obhajobě.
eVSKP id 73241