RŮŽIČKA, J. Dálkové ovládání pro quadrotor [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Úkolem studenta bylo vytvořit dálkové ovládání pro létající robot typu quadrotor z předloženého herního ovladače. Tomuto tématu se již krátce věnoval v rámci semestrálního projektu do předmětu BROB a sám se rozhodl na tomto tématu pokračovat v rámci své bakalářské práce. Student pracoval samostatně a konzultoval pouze s vedoucím. Konzultace probíhaly přiměřeně často, v letním semestru spíše s nižší intenzitou. V této době ovšem pracoval samostatně a konzultoval pouze problémy při realizaci, které se rovněž snažil vyřešit samostatně. Některé z problémů byly způsobeny chybným návrhem řešení studenta, jiné nedostupností potřebných komponent. V rámci splnění zadání bylo za pomocí vedoucího provedeno testování ovladače s quadrotorem, přičemž se vyskytly další technické problémy. Hlavní problém, zamrzání řídicího programu, se z časových důvodů studentovi nepodařilo odstarnit. Včasnější vypracování by jistě tyto problémy umožnilo odstranit. Přestože se studentovi nepodařilo práci stoprocentně dokončit, předvedl při realizace a řešení problémů dostatečné schopnosti pro získání bakalářského titulu. Bakalářsoku práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B, 83 bodů.
Bakalářská práce zahrnuje návrh a realizaci specifického bezdrátového dálkového ovladače pro quadrotory vyvíjené na UAMT. Mechanické uspořádání vychází z komerčně vyráběného ovladače. Zadání lze označit po stránce odborné spíše za jednodušší a po stránce časové za středně náročné. Po obsahové stránce jsou všechny body zadání splněny. Bylo by ale vhodnější věnovat samotné popisné části větší rozsah než současných 19 stran. Rozšíření by si zasloužili zejména tyto části: úvodní a motivační část projektu, analýza kladených požadavků, rozbor použitých komponent a zhodnocení dosažených výsledků. Samotnému testování dálkového ovladače by bylo vhodné věnovat podstatně větší prostor a uvést konkrétní výsledky a podmínky testů. Doporučoval bych do výsledného testování zařadit ověření důležitých parametrů pro danou aplikaci (např. závislost přenosové rychlosti na komunikační vzdálenosti apod.). Stupeň prezentovaných odborných znalostí studenta je průměrný a bez výrazných chyb. Strukturování a komentování řídicího kódu pro mikrokontrolér je na dobré úrovni. Zvolená koncepce řešení je správná. Kladně lze hodnotit použití moderních prvků (např. OLED displej). Práce by si ale obecně zasloužila větší důraz na teoretický rozbor, protože některé části opomíjí relativně důležité aspekty (např. vliv jiné komunikace ve stejném frekvenčním pásmu na reálný dosah a přenosovou rychlost). Např. použitá technologie ZigBee není v textu detailněji vůbec zmíněna. Praktická realizace je principiálně funkční, nicméně doba provozuschopnosti zařízení je v současné době v řádu desítek sekund z důvodu neodladěného řídicího kódu mikrokontroléru. Práce vychází ze semestrálního projektu v předmětu Robotika realizovaného v loňském roce. Textová část práce je v drtivé většině dílem studenta. Knihovny používané pro obsluhu komponent a periferií vycházejí převážně z volně dostupných implementací. Hlavní řídicí kód mikrokontroléru je dílem studenta. Po formální stránce je práce sestavena v logickém sledu od návrhu obvodového schématu a DPS, přes popis řídicího kódu mikrokontroléru až po velmi stručný závěr s minimální diskuzí dosažených výsledků. Po grafické stránce je práce na výborné úrovni. Práce obsahuje zcela minimální počet gramatických chyb a překlepů. Práce je psána jasně, čistě, ale příliš stručně. V odkazech na použitou literaturu jsou jen drobné chyby. Celkově práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta, a proto práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 81 bodů (B).
eVSKP id 73468