HELDESOVÁ, M. Stabilita půdní organické hmoty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.

Posudek vedoucího

Kalina, Michal

Úkolem Mgr. Michaely Heldesové bylo vypracovat teoretickou bakalářskou práci zabývající se studiem stability půdní organické hmoty. Toto téma představuje velmi aktuální problematiku, která je naprosto stěžejní v oblasti koloběhu živin a hlavně samotného koloběhu uhlíku v přírodě. Studentka se této poměrně náročné a hlavně velmi široké oblasti zhostila zodpovědně a pečlivě. Po celou dobu Mgr. Michaela Heldesová pracovala samostatně. Rešerše v této práci je logicky rozdělena na 3 základní kapitoly. První se zabývá obecně definicemi půdní organické hmoty. Druha z kapitol rešerše definuje a diskutuje faktory, které ovlivňují stabilitu půdní organické hmoty. Třetí část pak představuje základní metody, které se využívají ke studiu dané problematiky. Je nutno rovněž dodat, že v práci je zachována velmi dobrá návaznost mezi jednotlivými kapitolami. Tato teoretická bakalářská práce představuje vskutku zdařilou rešerši studované problematiky. Je důkladná a odborná, ale zároveň stále velmi čtivá. Vypracovaná bakalářská práce převyšuje rámec obecné úrovně bakalářských prací na Fakultě chemické VUT v Brně. Práce bude sloužit jako dobrý základ pro následující výzkum a navazující práce. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a vzhledem k úrovni této práce ji nemohu hodnotit jinak než stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Doskočil, Leoš

Bakalářská práce je koncipována jako literární rešerše, která se v první části zabývá zejména stabilitou půdní organické hmoty a v druhé části uvádí přehled vybraných metod vhodných pro studium organické hmoty v půdě. Rozčlenění práce je logické, zvláště kladně hodnotím rozdělení faktorů ovlivňujících stabilitu půdní organické hmoty na základní tři bloky: environmentální faktory, fyzikálně-chemické faktory a zemědělskou činnost. V této části (zvláště v podkapitole 3.2. Fyzikálně-chemické faktory) postrádám alespoň úvod do mechanismů, kterými je půdní organická hmota stabilizována. Rovněž mi chybí v práci hlubší zohlednění významu huminových látek (huminových kyselin) pro stabilizaci půdní organické hmoty s ohledem na odborné zaměření domácího pracoviště v oblasti huminových kyselin. Práce je po jazykové stránce velmi dobře napsaná se zanedbatelným počtem překlepů (str. 30), nebo zvláštních spojení (str. 13: „hmota odvozená od ohně“), překladů (str. 33: místo anomerní uhlík je uveden „anomerický uhlík“), formálních nepřesností (str. 17: „volné tuky představují … po složitější sloučeniny jako jsou steroly, terpeny, chlorofyl, tuky, vosky nebo pryskyřice.“). Výhrady mám pouze k názvosloví, např. místo celulóza, hemicelulóza by mělo být správně celulosa, hemicelulosa, místo pojmu tuky by měla autorka používat lipidy (viz str. 17, 30 a 36) a zřejmě v důsledku překlepu NaClO je mylně uváděn jako chroman sodný. Z typografického hlediska nepůsobí dobře na konci řádku často se vyskytující osamocená spojka „a“. Citace jsou nesprávně uváděny až za větou - mají být jejich součástí. Celkově přesto hodnotím celkový dojem práce jako velmi dobrý. Zvláště oceňuji, že autorce se podařilo poměrně dobře zorientovat v dané rozsáhlé a interdisciplinární problematice a přehlednou formou ji zpracovat s vyvarováním se otrockého překladu z angličtiny. Autorka využila na bakalářskou práci až nezvykle velký počet citací (celkem 91), z nichž drtivá většina představuje odborné práce publikované v mezinárodních časopisech a poukazuje to na velmi dobrý přehled, který autorka získala při řešení zadání.

eVSKP id 68076