ŠKODA, A. Lampový mikrofon [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Předložená práce pana Adama Škody se zabývý návrhem, realizací a ověření funkčnosti lampového mikrofonu a jeho napájecího zdroje. Student danou problematiku pečlivě prozkoumal, zvolil si běžně užívané schéma lampového předzesilovače, které vhodně modifikoval, a funkčnost mikrofonu i navrženého napájení ověřil simulacemi. Poté došlo k realizaci obou částí mikrofonního systému. Pan Škoda také nad rámec své práce navrhl a vyrobil hliníkové šasi pro mikrofon i napájecí zdroj, které celému systému dodávají líbivý vzhled. Vlastnosti vyhotoveného mikrofonu pan Škoda proměřil v bezodrazové komoře na UTKu. Práce je psaná na velmi dobré úrovni a po formální stránce je téměř zcela v pořádku. Menší výhrady mám k nepřítomnosti výpočtů jednotlivých parametrů obvodu v práci a k někdy ne zcela koréktním formulacím. Důležité je také zmínit, že i přes použití méně kvalitní mikrofonní vložky z ekonomických důvodů, se panu Škodovi podařilo dosáhnout kvalitních výsledků, kterými disponují drahé komerční modely. Rád bych také vyzdvihl pečlivost a pracovitost pana Adama Škody. Pan Škoda docházel pravidelně několikrát týdně na konzultace, kde předkládal doposud odvedenou práci a představoval své další kroky. Pan Škoda tedy dokázal, že je schopný kvalitně odvedené samostatné práci v oblasti EST, a tak z výše uvedených důvodů navrhuji hodnocení A/93b.
Práce se zabývá konstrukcí mikrofonu s elektronkovým předzesilovačem, který bude využit pro výzkumné účely vedoucího práce. Přehledu historie převodníků akustického signálu na elektrický, elektronek, apod. byla věnována velká část teoretického úvodu. Popis aktivního obvodu s elektronkou i funkce jednotlivých prvků zapojení byl proveden, ale díky povrchnímu komentáři některých výsledků (např. obr. 14 a 15) se může zdát, že zesilovač místo zesílení tlumí o více jak 20 dB, protože je odezva odebírána až za transformátorem. Vhodnější by bylo přenosovou charakteristiku zobrazit i před transformací. Podobných trochu matoucích nepřesností je v práci více. Chybí informace o kmitočtu, který byl použit při simulaci na obr. 14. Navíc na obr. 15 není závislost výstupního napětí na kmitočtu, ale přenosu na kmitočtu. Simulace mohla být provedena do vyšších kmitočtů, aby bylo vidět, kde končí kmitočtová použitelnost zařízení, i když je to již zcela mimo akustické pásmo. Simulované a měřené kmit. charakteristiky mohly být porovnány v jednom grafu. Hodilo by se více opřít návrh o výpočty. Předpokládám, že obr. 27 byl získán při měření s kontrolním reproduktorem. Měření zesílení a dalších parametrů zesilovače při buzení harmonickým signálem (na ověření výsledků simulace) na vstupu (bez mikrofonu) však není v práci doloženo. Model jistě umožnil i simulaci převodní charakteristiky a dynamického rozsahu zesilovače, tyto výsledky však nejsou součástí zprávy. Mnoho obrázků je přebraných a řádně citovaných, ale jednodušší diagramy mohly být překresleny. Práce je jinak psaná stylisticky i gramaticky na celkem slušné úrovni, s minimem problémů a chyb. Podobně i formální stránka je velmi kvalitní. Z výsledků je patrné, že navržený obvod překonal v určitých směrech vlastnosti některých komerčně dostupných produktů. Zadání bylo dle mého názoru splněno, protože, i přes nedostatky simulačních výsledků, praktická realizace a měřené charakteristiky ve studiu a komoře na UTKO dokazují funkci zařízení. Navrhuji hodnocení B/80 b.
eVSKP id 73190