TESAŘ, J. Metody stanovení radiologických dopadů v potravních řetězcích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudek vedoucího

Havránková, Barbora

Student si zvolil velice obtížné téma diplomové práce, a to jak rozsahem znalostí, tak i obtížností podat stručný ucelený přehled dané problematiky. Snaha předložit stručný, jasný a navíc čtivý materiál zabývající se, ve své podstatě, několika samostatnými tématy se projevila v celkovém pojetí diplomové práce. Student velice dobře vyhodnotil situaci a v teoretické části, zabývající se popisem jednotlivých metod stanovení radionuklidů v potravních řetězcích za obvyklé radiační situace, volí jen příklady zástupců metod stanovení. Student v předložené diplomové práci splnil požadavky plynoucí z jejího zadání (v rámci možností rozsahu práce) a to i přes krátký časový interval k prostudování potřebných materiálů a literárních pramenů, osvojení si praktických znalostí a v neposlední řadě i k sepsání diplomové práce. Student nejprve vysvětlil principy a praxi monitorování za mimořádné radiační situace a následně navázal svými modelovými příklady. Především v řešení modelových případů a jejich vzájemném porovnání vidím význam diplomové práce. Problematice stanovení radiologických dopadů v potravních řetězcích je věnována velká řada monografii a pojednání, avšak většinou jen z pohledu státu na jehož území k havárii došlo, nikoliv z pohledu státu řešících pouze možný dovoz kontaminovaných komodit. Při studiu a následném použití odborné literatury a dalších různorodých pramenů a odkazů student prokázal velmi dobrou orientaci nejen v problematice samotné, ale i v cizojazyčném odborném textu. Zároveň dokázal nejpodstatnější informace k tématu i adekvátně zformulovat. Zpracování výsledků, interpretace výsledků a diskuse vychází z vynikajícího použití a porozumnění literárních zdrojů. V textu diplomové práce jsou překlepy a gramatické chyby, které však nijak nesnižují význam a kvalitu diplomové práce. Závěry práce a jejich formulace jsou názorným příkladem pochopení dané problematiky a schopnosti jejího analytického zhodnocení z různých aspektů. Student v plné míře využil možností konzultace. Celkový přístup k řešení úkolu hodnotím velmi kladně a práci poté klasifikuji "výborně/A". Diplomová práce pana Bc. Jakuba Tesaře je uceleným základním studijním materiálem nejen pro studenty krizového řízení, ochrany obyvatelstva a havarijní připravenosti. Otázky k obhajobě: 1) Jaká je průměrná hodnota přírodního pozadí na území ČR? 2) Dá se z naměřeného dávkového příkonu vypočítat aktivita daného vzorku? 3) Jak byste řešil následující situaci: Při monitorování složek potravních řetězců z nezasaženého území radiační havárií naměříte pouze u jednoho vzorku jedné komodity hodnotu rovnou maximální povolené úrovni objemové/ hmotností aktivity. Jaké další kroky pro krizový štáb navrhujete?

Posudek oponenta

Bartusková,, Miluše

V úvodu bych chtěla vyzdvihnout aktuálnost zpracovávaného tématu, které se potvrdilo i při havárií japonské jaderné elektrárny (JE) Fukušima Dai-ichi v březnu tohoto roku. Student si vcelku dobře poradil s náročným tématem, jehož rozsah je hodně široký. Právě široký rozsah zvoleného tématu ale pravděpodobně způsobil některé z nedostatků, které práci vytýkám. Další nepřesnosti jsou pravděpodobně způsobeny menší zkušeností autora. 1) Pokud se týká logického členění práce, obecná struktura členění je dobrá, k obsahu jednotlivých kapitol hlavně v teoretické části mám však zásadní připomínky, protože se zde vyskytují jednak opomenutí a jednak i chyby. - kap. 3.1.2.1: není zcela jasné, kdy je alfa záření hodnoceno jako vnější zářič a kdy je hodnocen jeho dopad na živé organismy po proniknutí do těla. Věta: „Nese kladný elektrický náboj a má nejkratší dosah“ spojuje dva fakty, které z hlediska účinku alfa záření nelze hodnotit společně. - Kap. 3.1.2.2: ve výčtu předpokládaných radionuklidů v potravinách by bylo vhodné zdůraznit, že se jedná o situaci po havárii JE, v ostatních případech mohou být přítomny i jiné radionuklidy (např. U-238, Ra-226) - Kapitola 3.1.2.3: v této kapitole došlo k zásadnímu opomenutí, když v principech stanovení nejsou vůbec zmíněny nejběžnější způsoby stanovení záření alfa pomocí holého fotonásobiče a také spektrometrie záření alfa (míněno v jejím obecně používaném provedení, jako měření a rozdělení radionuklidů podle energie jimi emitovaného záření alfa). Metoda je sice jednou větou zmíněna, není však popsána podrobněji. Kapitoly 3.1.2.3.1. – spektrometr s příčným magnetickým polem a 3.1.2.3.2 Hmotnostní spektrometry popisují jiné aplikace, kdy se nejedná o spektrometrii na základě měření záření, ale na základě rozdělení podle náboje nebo hmotnosti prvku. Tato metoda není běžně používána. - Kapitola 3.1.3.1: při popisu dějů při různých typech záření beta jsou v textu chybně uvedeny posuny v periodické tabulce: „v případě emise elektronu se radionuklid mění v nuklid prvku s číslem Z-1“ - správně má být Z+1. Dále pak: „V případě emise pozitronu hovoříme o záření "beta +" …… se mění v prvek s protonovým číslem Z+1“ – správně má být Z-1. V rovnicích popisujících jevy o 2 řádky níže jsou už jevy popsány správně. - Kap. 3.1.3.2: ve výčtu předpokládaných radionuklidů v potravinách by bylo vhodné zdůraznit, že se jedná o situaci po havárii JE, v ostatních případech mohou být přítomny i jiné radionuklidy (např. K-40) - Kapitola 3.1.3.3: v této kapitole došlo k dalšímu závažnému opomenutí. Principiální věcně chyby sice v celé kapitole 3.1.3.3 nejsou, ale kapitola je - zřejmě díky menší oreintaci autora v oboru - postavena špatně. Díky spojitému charakteru spektra beta se - na rozdíl od měření alfa a gama - u beta obvykle neprovádí spektrometrie, ale integrální měření. Protože nejčastěji se k měřením používají plynové a scintilační detektory pro beta záření, byl by na místě především jejich popis. Také by měly být o něco více podrobněji rozebrány kapalinové scintilátory (včetně konstatování, že do jisté míry umožňují i spektrometrii) a v závěru by mohlo být zmíněno, že pokud je třeba měřit spektra emitovaných elektronů s lepším rozlišením (např. při emisi konverzních elektronů) je možno to provést např. polovodičovou spektrometrií nebo nejpřesněji magnetickým spektrometrem, který se ale nehodí pro měření aktivity, ale spíše pro fyzikální studie, protože je to jednokanálové zařízení. - Kapitola 3.1.4.1 Záření gama – slovně je správně popsán vznik excitovaného stavu a poté jeho rozpad pomocí emise gama kvanta, popis rovnicemi však není zcela přesný. - Kapitola 3.1.5 Kromě toho, že je v kapitole formální chyba ve smyslu rozepsané a nedokončené věty, vynechávky a konce jiné ne zcela navazující věty, by si radiochemická stanovení zasloužila přeci jen více textu, např. v tom smyslu, že ne všechny radionuklidy je možno stanovit instrumentálně. Typickým „havarijním“ radionuklidům, který jinak stanovit neumíme, je Sr-90. Pro některé je zapotřebí použít radiochemické zpracování, jeho koncovkou bývá jeden z typů instrumentálního měření. 2) Další mé připomínky se týkají formálních záležitostí práce. - v textu nejsou nikde uvedeny ani obrázky ani tabulky. Bývá zvykem v textu popsat, co je na daném obrázku č. … a případně to okomentovat, aby čtenář měl lepší orientaci a návaznost. Např. u Obr. 11 chybí i citace použité literatury. - autor používá dva různé typy uvádění citovaných zdrojů: někdy vkládá číslo citovaného díla přímo za příslušný odstavec, někdy až najednou za několik odstavců na konec kapitoly. Toto použití citací se mi nejeví jako vhodné, ztrácí se tak přehled o tom, co v které literatuře lze najít. - V uváděné literatuře na konci práce jsou několikrát citovány Vyhlášky SÚJB bez jejich čísla. Je sice správně uvedeno datum vydání a citace Sbírky zákonů, je však obvyklejší a pro čtenáře přehlednější číslo vyhlášky uvádět. - Ve vysvětlivce k poznámce č. 1 došlo pravděpodobně při tisku k přepsání některých výrazů ve vztazích, které se tím stávají těžko srozumitelné. Jazyková stránka. - v práci se vyskytuje mnoho gramatických chyb a syntaktických nepřesností, více než je obvyklé. Bylo by vhodné, kdyby autor nechal práci po sobě zkontrolovat někomu nezávislému - některá vyjádření jsou spíše vědecky slangového typu, viz např. „3.1.4 Metody stanovení gama“. V oficiálním dokumentu bych očekávala vyjádření přesnější, tj. např. ve formě: metody stanovení záření gama. Použití takovéhoto slangového výrazu se v práci opakuje. - v některých případech by bylo vhodné volit opatrnější formulace, např. str. 45 „Pro tuto práci by bylo zbytečné a zdlouhavé …“ obvyklejší bývá formulace např.: je nad rámec mojí práce. - Ve vysvětlivce k poznámce č. 1 na str. 30 zřejmě překlepem došlo ke změně statistického pojmu kvantil na „kvantit“.

eVSKP id 33184