DZURO, M. Nanostrukturované povrchy pro elektrochemickou detekci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Diplomová práce studenta Matěje Dzura zaměřená na přípravu nanostrukturovaných povrchů na bázi zlata pro využití v elektrochemických analýzách je kvalitně zpracována a literární rešerše je podložena aktuálními vědeckými referencemi. Student v teoretické části důkladně rozepsal reprodukovatelnou metodu výroby zlatých nanotyčinek metodou galvanické depozice přes nanoporézní masku. Dále nastínil metody charakterizace nanostrukturovaných povrchů s ohledem na zamýšlenou aplikaci, tedy využití jako elektrody v elektrochemických detekcích. Část týkající se aplikace v elektrochemických detekcích biolátek by však bylo vhodné vyčlenit do samostatné kapitoly a věnovat jí více pozornosti. V experimentální části systematicky popsal vybraný postup výroby nanostrukturovaných povrchů a rovněž zmínil úskalí, která bylo potřeba překonat pro úspěšnou realizaci výroby. Výsledky jsou prezentovány hlavně formou snímků ze SEM analýz, které ukazují, že zvolená výroba zlatých nanostrukturovaných povrchů byla vhodně optimalizována pro dosažení homogenní distribuce nanostruktur s dobrou adhezí k substrátu. Dále jsou diskutovány výsledky z elektrochemické charakterizace metodou EIS a CV s důrazem na vliv délky a stabilitu zlatých nanotyčinek. V závěru práce student přehledně shrnul dosažené cíle a upozornil na potřebu modifikace nanostrukturovaných povrchů pro selektivní elektrochemickou detekci biomolekul. K práci nemám po formální stránce žádné výhrady, pouze některé reference jsou neúplně citovány. Student docházel pravidelně na konzultace a díky svému úsilí se mu nakonec podařilo překonat všechny problematické kroky při výrobě vzorků. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A (91 bodů).
Diplomová práce pana Bc. Matěje Dzura pojednává o přípravě zlatých nanostrukturovaných povrchů, které jsou perspektivním materiálem v oblasti miniaturizace a elektrochemické detekce. Práce jako taková, je členěna do několika logicky na sebe navazujících kapitol. Za použití převážně zahraniční literatury, student zpracoval rešerši o stavu techniky z oblasti senzoriky, výroby nanostruktur a elektrochemie. V praktické části se student zabýval výrobou zlatých nanostrukturovaných povrchů vhodných pro aplikaci v elektrochemické detekci látek. Vyrobené struktury byly charakterizovány rastrovacím elektronovým mikroskopem a elektrochemickými metodami, jako cyklická voltametrie a elektrochemická impedanční spektroskopie. Naměřená data byly posléze kvalitativně vyhodnoceny. Po formální stránce nemám k práci výhrad a splňuje požadavky kladené na diplomovou práci. Z vědecké stránky bych měl několik připomínek. Celkově jinak slibné práci, uškodila změna technologie výroby nanoporézní masky a přechod na tenkovrstvou technologii. Tím se autor jednak omezil v možnosti přípravy delších nanodrátů a musel řešit dle mého názoru náročnější technologické problémy. Je s podivem, že pro řešení problémů s manipulací se silnostěnnou membránou nebylo využito poznatků z bohaté domácí i zahraniční literatury, zabývající se touto tématikou, namátkou Klosová, Vojkůvka, Santos apod. Jako další, autor uvádí na straně 45 rozšiřování pórů použitím kyseliny fosforečné, bohužel postrádám obrazové srovnání nanoporézní keramiky před a po leptání. Rovněž je nejasné, na základě čeho byl určen poměr průměr/délka 1:6, jako pravděpodobná mez stability nanosloupků. Porovnají-li se SEM snímky 5.15 a 5.18, na obou je vidět velmi podobný tvar nanosloupků. V prvním případě obr. 5.15, se jedná o strukturu vyrobenou do masky leptané v kyselině fosforečné, kde tento postup autor sám uvádí jako nevhodný. V druhém případě obr. 5.18, ze které je pravděpodobně odvozen výše uvedený poměr, není zřejmé, zda maska byla rovněž leptána nebo se jedná o nanosloupky vyrobené z neleptané masky. Na druhou stranu je třeba ocenit, že i přes některé objektivní překážky byly cíle práce splněny a některé praktické výsledky v oblasti charakterizace pomocí elektrochemické impedanční spektroskopie považuji za přínosné. Celkovou úroveň jinak dobré a svým záběrem rozsáhlé práce mírně snižují výše popsané nedostatky, způsobené pravděpodobně časovou tísní. Pro tyto výhrady navrhuji ohodnotit práci stupněm B, 81 bodů a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 74239