ŘEHÁK, M. Návrh analogové řídicí jednotky pro miniskleník [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Jedná se o poměrně nenáročné téma, se kterým měl však student od počátku značné problémy. Od realizace napájení čerpadla bylo na začátku řešení projektu upuštěno. I přes toto usnadnění nelze zadání projektu považovat za zcela splněné. Nepodařilo se totiž zprovoznit část řízení Peltierova článku, který měl být zapojen do plného mostu pro funkci topení a chlazení. Jedná se zároveň o stěžejní část práce. Kapitola 4 vcelku detailně pojednává o návrhu transformátoru. Použitý transformátor byl však nakonec zakoupen již hotový, což poněkud snižuje kvalitu bakalářské práce. Vlastní realizace dílčích částí jsou poněkud těžkopádná bez výraznější invence. Za největší slabinu považuji fakt, že jsem nikdy neviděl zařízení jako celek v chodu, mohu potvrdit funkci pouze u osvětlení. Po formální stránce vykazuje práce několik nedostatků. Jedná se o gramatické chyby, překlepy nebo schémata přímo exportovaná ze simulačního programu. Technické vyjadřování studenta je na průměrné úrovni, zdůvodnění nefunkčnosti měniče v závěru postrádá smysl. Výsledky parametrické analýzy programu Orcad Pspice je vhodné zobrazovat v režimu Performance Analysis, tedy jako závislost obvodové funkce na parametru, ne jak je tomu například na Obr. 4.20.
Předkládaná bakalářská práce se zabývá návrhem ovládací jednotky miniskleníku, a to analogovým řešením. V prvé části student popisuje různé nároky pěstovaných rostlin a vyčleňuje podmínky, kterých by chtěl dosáhnout. V kapitole 3 popisuje základní možnosti napájení, možnosti analogového spínání pomocí astabilních klopných obvodů a Peltieův jev. Tuto kapitolu bych zredukoval, některé částí napájecích obvodů jsou popsaný velmi obecně a student je ve své práci nepoužil. Rovněž bych nejdříve popsal Peltierův jev a z něho pak vycházející Peltierův článek. V kapitole 4 se student zabývá návrhem svého řešení. Student si vymezuje napětí a proudy, které jeho periferie potřebují pro svůj provoz. Navrhuje i transformátor, zde mě však zaráží, že se při realizaci nakonec přiklonil ke komerčnímu řešení (to je zdůvodněno v závěru). Zapojení Gretzova článků na obrázku 4.1 je chybné, tento článek nemůže usměrňovat a rovněž mi chybí hodnoty součástek. K dalšímu návrhu student využil již komerční software. Obrázek 4.16 je nicneříkající, bylo by vhodné zobrazit stav přechodu z jednoho stavu do druhého. Na schématu 4.17 postrádám rezistory v gatech tranzistorů FET a rovněž popisy součástek. Použití obvodu IR2104 je podle mne zbytečné. Obrázky 4.18 až 4.20 jsou rovněž nevypovídající. Student změřil pouze průběhy napětí klopných obvodů, o ne příliš kvalitním návrhu svědčí i průběhy PWM na obrázku 6.4, kdy by se mělo dosáhnout mnohem většího rozsahu střídy. Mrzí mě, že student více nevěnoval realizaci můstkového zapojení Peltierova článku, protože teplota musí být regulovaná v určitém rozmezí a systém musí pokrýt obě tyto teploty, které jsou závislé například na slunečním osvětlení, kdy teplota může prudce narůst na teploty neslučitelné s životem pěstovaných rostlin. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni a je v ní značné množství formálních chyb a překlepů (například „hladina 16 V“, o čárkách a mezerách mezi jednotkami nemluvě). Po zhodnocení práce, co student vymyslel a vyrobil, hodnotím práci na hranici obhajitelnosti pouze pod podmínkou, že komise bude seznámená s praktickou ukázkou výsledné realizace.
eVSKP id 73181