ROHÁČEK, P. Čtvercová fraktální anténa [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student se v první části bakalářské práce věnoval teorii a popsal všechny základní parametry antény. Dále uvedl stručný přehled typů antén, definoval je a popsal postup při návrhu obdélníkové flíčkové antény, jelikož se uvedeným typem zabývá v dalších částech práce. Následující části popisují problematiku fraktálů, napájení a wifi. Praktická část se zabývá návrhem čtvercové fraktální antény, simulacemi, optimalizací a parametrickou analýzou. Nakonec jsou srovnány výsledky simulací s naměřenými hodnotami na reálném vzorku. Student samostatně navrhl čtvercovou fraktální anténu, kde prokázal svoji znalost problematiky a pochopení základních principů. Vyrobil navrženou strukturu, proměřil požadované parametry a tím si ověřil správnost teorie. Práce obsahuje jen několik překlepů, chyby v citacích, ale jinak je z formálního hlediska na velmi dobré úrovni. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A, bodů 95
Tématem bakalářské práce byl návrh čtvercové fraktální antény. Student se v práci nejprve věnoval teoretickému rozboru fraktálních antén, napájení a vhodných kmitočtových pásem. Na základě rozboru student navrhl čtvercovou mikropáskovou anténu včetně napájení. Dále vytvořil numerický model této antény, anténní strukturu optimalizoval a experimentálně ověřil její vlastnosti. Polovina bakalářské práce je věnována teoretickému rozboru, dle mého se student mohl spíše zaměřit např. na porovnání různých typů napájení anténní struktury. Z odevzdané práce je zřejmé, že zadání bylo splněno. Práce je po formální stránce na velmi dobré úrovni. Práci hodnotím známkou A, bodů 90 Otázky k obhajobě: Čím si vysvětlujete pokles rezonančního kmitočtu u měřené antény f1 = 2,44 GHz, když u dalších dvou rezonančních kmitočtů f2 a f3 došlo k nárustu?
eVSKP id 73632