ŠEDA, R. Využití fotovoltaického jevu v kombinaci s elektrochromizmem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Pan Bc. Šeda se ve své diplomové práci věnuje vytváření aktivních elektrod pro elektrochromní prvek a následně jeho využití ve fotovoltaice. Podařilo se mu vytvořit funkční elektrodu s elektrochromní tenkou vrstvou WO3, u které vyhodnocuje optické a elektrické vlastnosti. Také se věnuje problematice vytváření tenké vrstvy TiO2 pro elektrochromní prvek, který se mu pro složitost přípravy nepodaří vytvořit. Pan Bc. Šeda dále pomocí PC softvéru Matlab Simulink simuluje zapojení elektrochromního prvku s fotovoltaickým článkem. Student pracoval samostatně a iniciativně. Práce je přehledná a po odborné i grafické stránce zvládnutá. Je zpracovaná v nadstandartním rozsahu 78 stran a obsahuje 25 literárních pramenů. Student splnil cíle práce a práci doporučuji přijmout k obhajobě.
Student Bc. Radek Šeda se ve své diplomové práci zabývá tématem využití fotovoltaického jevu v kombinaci s elektrochromismem. Tato práce je díky kombinaci využití fotovoltaického jevu, elektrochomismu a práce s tenkými vrstvami velmi rozsáhlá co do rozsahu řešených problematik. V první části práce se student zabývá těmito všemi oblastmi, tedy popisem elektrochromismu, vysvětlením elektrochemických principů, popisem materiálů využívaných k vytvoření elektrochromních prvků a jejich využitím, v další části pokračuje historií vývoje FV článků, popisem principu jejich funkce, složením a jejich současným vývojem. Dále následuje popis tenkých vrstev a možností jejich přípravy. Praktická část práce je zaměřena na přípravu aktivních vrstev na bázi TiO2 a WO3 pomocí několika metod. Z výsledků práce vyplývá, že příprava těchto vrstev proběhla úspěšně, tedy byl vytvořen funkční elektrochromní prvek pouze u vrstvy WO3, pomocí jedné z metod. Tato metoda byla následně třikráte modifikována a dosažené výsledky porovnány. Následující kapitola jeho práce se zabývá simulací funkce elektrochromního prvku ve spojení s FV panelem pomocí programu Matlab Simulink. Tento systém by mohl sloužit v praxi jako samozatmavující okna reagující na změnu osvětlení a poháněná energií z FV panelu. Tuto práci hodnotím jako zdařilou. Bylo provedeno několik experimentů, za účelem vytvoření funkční elektrochromní vrstvy. Tyto experimenty sice nevedly ve všech případech k dosažení cíle a je tedy za potřebí další optimalizace procesu přípravy, což ale nebylo náplní této práce a dle mého názoru by tato optimalizace byla nad možnosti diplomové práce. Část věnující se simulaci spojení FV panelu s elektrochromním prvkem byla dobře a pečlivě zpracována a vidím ji jako přidanou hodnotu této práce. Dobrou kvalitu této práce snižují drobné chyby jako občasné špatné indexování, vynechání odkazů na literaturu (např. Obr 3.12 na straně 28), nebo chybějící popisek průběhu u obrázku 7.13 na straně 47. Praktická část dále působí občas poněkud nepřehledně a je zapotřebí dalšího pozastavení nad popisem, který vzorek v kombinaci s jakou metodou dosahoval jakých výsledků. S přihlédnutím k těmto nedostatkům hodnotím tuto práci 86b.
eVSKP id 74384