VAŠÁTKO, K. Detekce poruch v materiálech pomocí spektrální analýzy v reálném čase [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Pan Karel Vašátko pracoval na diplomové práci prakticky tři roky. Z pohledu vedoucího mi nevyhovovalo, že práce byla nárazová: jak se kriticky přiblížil termín, student se horečnatě pustil do práce. Bohužel takto bylo vždy málo času na nějaké relevantní vedení a proto zejména text působí chaoticky a obsahuje nepřesnosti. Programy samotné v základní podobě vracejí správné výsledky.
Zadání diplomové práce považuji za částečně splněné, v prostředí Matlab byly vytvořeny skripty implementující několik typů Goertzelova algoritmu, algoritmus vrubové Fourierovy transformace v obecném případě a algoritmus chirp transformace. Srovnání výpočetní náročnosti však obsahuje mnoho chyb a nepřesností, takže jej považuji za nepoužitelné. Úroveň dále snižuje kvalita textové části, ve které se student dopustil mnoha nepřesností nebo chyb. U porovnání výpočetní náročnosti jednotlivých algoritmů student u některých algoritmů uvádí počet komplexních operací (N^2 u DFT), někde naopak uvádí počet operací s reálnými čísly. Navíc u popisu výpočetní náročnosti FFT uvádí, že v každém stupni je provedeno N/2 operací a každá provádí 2 součiny. V rovnici (3.7) však počet stupňů log_2( N) násobí N/2, nikoliv N/2*2. V části 4.1.1 pak náhle uvádí, že výpočetní náročnost FFT je N*log_2( N). Dále pak uvádí, že pro reálné signály klesne počet reálných operací na polovinu (zřejmě že bude vynechána imaginární složka). To ale neplatí, neboť výsledky prvního stupně mohou být komplexní i pro reálné signály a ostatní stupně pak stále musí pracovat s komplexními čísly. Porovnání výpočetní náročnosti jednotlivých algoritmů je pak značně nevěrohodné. Dále u popisu rovnice (2.2) není uvedeno, kterou veličinu představuje symbol y, podobně u popisu vzorkovacího teorému na straně 16 není vysvětlen symbol f. Navíc v teorému student uvádí znaménko rovno místo větší. U rovnice (3.5) je symbol n vysvětlen jako nT, což považuji za matoucí. V kapitole 3.3 student uvádí že násobení oknem dojde ke konvoluci v časové i v kmitočtové oblasti. V kapitole 3.5 tvrdí, že filtry typu FIR jsou vždy kauzální, což nemusí být pravda. Dokonce sám student při implementaci chirp transformace použije filtr typu FIR s nekauzální impulsní charakteristikou. U popisu rovnice (4.4) tvrdí, že X(k) je vlastně N-tý vzorek konvoluce y(N). Vzorek y(N) je ale (N+1). vzorek konvoluce. V rovnici (4.21) jsou chybně použity závorky. V rovnicích (4.29) a (4.31) je horní mez symbol r, ale v ostatním textu je počet kmitočtových složek označován jako K. U grafů 6.3 až 6.7 (ale i u některých dalších grafů) je uveden chybný popisek svislé osy. Na obrázcích 6.14 až 6.18 není zobrazena závislost odchylky amplitudy na SNR jak je uvedeno v titulku, ale na použité metodě a počtu segmentů. Text práce obsahuje také několik překlepů, u popisu algoritmů často chybí odkazy na citované zdroje.
eVSKP id 70017