ŠKVARENINA, Ľ. Interpolace signálů pomocí NURBS křivek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Tato diplomová práce se zabývá problematikou interpolace pomocí NURBS. Student ve své práci věnoval hodně úsilí na zpracování teorie týkající se problematiky interpolace, B-splajnů a následného vyhodnocení získaných výsledků jak objektivními, tak i subjektivními metodami. V teoretické části práce rozebírá jednotlivé kvalitativní stupně interpolačních metod. Teoretická část se zabývá také problematikou zobrazení obrazů v počítačové grafice a uvádí matematické základy interpolačních metod. Stěžejní část rozsáhlé teorie byla nezbytně nutná pro pochopení a realizování některých modulů programovaných v prostředí MATLAB. Praktická část pak popisuje a porovnává jednotlivé naprogramované metody na schematické i praktické úrovni. Student porovnává vlastní návrhy metod jinými, již existujícími knihovnami. Konečná verze praktické části má několik nevýhod, ze kterých je největším právě množství a kvalita programů získaných v rámci času vymezené této práci. Příloha sice obsahuje objektivní porovnání metod na několika testovacích obrázcích, ale uvádí pouze porovnání obrázků, které byly zmenšeny a následně zvětšeny na velikost odpovídající velikosti původního obrázku a to pro jediný výchozí rozměr. O efektivitě naprogramované metody by mohla vypovídat i interpolace obrazu na několikanásobek velikosti původního obrázku, nebo porovnání časové náročnosti jednotlivých metod. Dalším nedostatkem práce je, že se získaná aproximační metoda NURBS, i když nebyla cílem práce, neuvedla v diplomové práci. Přesto lze považovat práci za dobrý výchozí bod pro pokračování výzkumu v oblasti interpolace pomocí NURBS hlavně kvůli své rozšířené teorii zabývající se širokou škálou problematiky rozebírané v této tematice. Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům navrhuji celkové hodnocení 70 body.
Diplomová práce pana Bc. Škvareniny se má věnovat interpolaci obrazů pomocí pokročilých polynomiálních metod, zejména NURBS křivek. Práce je poměrně rozsáhlá. Text je vhodně členěn na kapitoly a jejich části, jenom nevidím důvod k rozdělení kapitol 4 a 5. Text postupně prochází v logickém pořadí všechna témata, která se vztahují k převzorkování obrazu. Některá témata však jsou nadbytečná (podrobný popis barevných prostorů nebo popis Fourierovy transformace, která se pak objeví jen stručně a nepřímo). Autor bohužel příliš těsně sleduje texty cizích autorů (např. moje skripta). Našel jsem jen drobné překlepy a typografické prohřešky. Autor sám vytvořil řadu hezkých obrázků. Po jazykové stránce je práce na dobré úrovni, text je napsaný čtivě a hladce plyne. Zdá se mi, že autor rozumí o čem píše. Toto bohužel platí jen do části 5.2, kde má začít klíčová část práce. Od části 5.2.4 jsem s textem již velice nespokojen, viz některé výtky níže. K faktické stránce: Vztah (3.9) není správně odvozen. Úvod ke kapitole 4 je zdlouhavý a autor se opakuje. Na str. 37 autor říká, že „Konvoluce je obecná interpolace“, což jistě není pravda. Navíc uvažuje konvoluci diskrétního signálu a spojitého jádra, což v klasické matematice není možné. Občas se pracuje s pojmy, které nebyly definovány (oporné body, parametrizácia). Uzlový vektor v 5.2.2 má být zřejmě uniformní; není to zmíněno jako rozdíl oproti následujícím metodám. U NURBS křivek mi chybí obrázek nebo geometrická interpretace, jak váhy ovlivňují tvar křivky. Není zřejmé, zda popis konstrukce interpolační NURBS křivky na str. 56 se vstahuje k tzv. jednoduchému nebo uzlovému typu. Není zdůvodněno, proč si autor vybral zrovna tento. Vztah (5.32) znázorňuje nikoliv (m+1)^2 lineárních rovnic, ale pouze m+1. Bohužel popis nezahrnuje hodnoty vah, což je hlavní stupeň volnosti a výhoda NURBS křivek. Programové zpracování neodpovídá zadání, kdy student měl několik metod implementovat. Student používá příkazy MATLABu (imresize, interp1), přičemž je možné, že tato implementace neodpovídá zcela teoretickému popisu. Pro splajny autor převzal knihovny jiných autorů. Bohužel NURBS křivky implementovány nejsou. Objektivní a subjektivní srovnání bylo provedeno pouze na obrázcích o velikosti strany 512 a 128 pixelů (tedy přesné násobky). Chybí dizkuze proč tato jediná volba stačí k posouzení metod. Metody ve skutečnosti porovnány jsou, ale slovního zhodnocení se čtenář nedočká. Musí sám interpretovat grafy 7.5 až 7.8 a hodnoty SNR v přílohách u jednotlivých obrázků. Pokusím-li se o shrnutí, mám pocit, že se autor vyčerpal se na důkladně zpracovaných úvodních kapitolách a nezůstal mu dostatek času či energie na hlavní cíl, ke kterému měl dojít. Vzhledem k výše uvedenému navrhuji hodnotit práci 55 body.
eVSKP id 73843