BOKŮVKA, T. Elektronicky řiditelné aktivní prvky k realizaci oscilátorů a funkčních generátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.

Posudky

Posudek vedoucího

Polák, Josef

Student se v diplomové práci zabýval návrhem oscilátorů a generátorů. Navrhl celkem šest zapojení s aktivními prvky pro oscilátory a dvě zapojení pro generátory, čímž splnil zadání této práce. Z navržených zapojení realizoval do podoby DPS celkem čtyři oscilátory a dva generátory a následovně odzkoušel a naměřil hodnoty prezentované v této práci. Student dva semestry aktivně pracoval na zadaném tématu, vyhledával informace pro úspěšné splnění zadání v odborných časopisech a pracoval samostatně. Na konzultace docházel pravidelně, pouze v závěru semestru nejspíše z časových důvodů přestal na konzultace pravidelně docházet, což zapříčinilo nízkou odbornou úroveň prezentovaných výsledků v jeho diplomové práci. Po formální stránce je práce přehledně strukturovaná, výsledky simulací i měření jsou prezentovány pomocí grafů a důležitá data jsou vložena do tabulek. Avšak i k formálnímu zpracování práce mám také několik připomínek. V textu se vyskytují občasné překlepy, grafy mají špatné označení os a některé obrázky jednotlivých zapojení obvodů neodpovídají zcela zapojením ze simulačního programu. Mnoho nedostatků této práce je způsobeno nepozorností studenta a do velké míry zpracováním samotné práce na poslední chvíli.

Navrhovaná známka
C
Body
70

Posudek oponenta

Jeřábek, Jan

K předložené práci mám velké množství výhrad a je z ní patrné, že nebyla zpracována příliš pečlivě. Zadání práce bylo dle mého názoru splněno pouze částečně, v práci je sice uvedeno několik řešení oscilátorů a i několik generátorů, ale budou k nim následovat vážné připomínky. Úroveň analýzy prezentovaných oscilátorů i generátorů, je velmi nízká, u mnohých z nich chybí rovnice, které by popisovaly jejich chování, či tyto rovnice obsahují chyby. Oscilační podmínky a způsoby řízení jsou ve většině případů minimálně nejasné, často pak chybné. Např. rovnost 5.3 nemůže být nikdy splněna. Mezi obrázky schémat zapojení, simulačního zapojení v programu OrCAD a schématem desky plošného spoje je ve všech případech minimálně jeden rozpor, v mnoha případech je pak z obrázku patrná chyba v zapojení. Navíc je pak často i určitý rozpor obrázků s tím, co je zmíněno v textu či rovnicích. Jako příklad uvádím např. to, že všechny prvky OTA, u kterých je využit záporný vstup, jsou v simulacích realizovány tak, že se změní na proudový sledovač, což je zcela jiný prvek (např. obr. 5.5 a obr. 5.6). Student u všech zapojení postupoval identicky bez hlubší analýzy, což je patrně důvod např. i toho, že harmonické zkreslení analyzoval i u obdélníkového signálu. U žádného z analyzovaných obvodů není označeno, kde byl snímán výstupní signál – to lze dovozovat až ze schémat vyrobených desek plošných spojů. Student vůbec nezohlednil, že připojení výstupu ovlivní daný obvod a bylo by tak vhodné ve všech případech při měření zapojit mezi uzel a osciloskop pomocný sledovač napětí. Dalším závažným problémem je rozsah ladění (oscilačního kmitočtu), který je sice vždy uveden, avšak bez jakéhokoliv doložení výpočty či simulacemi. Dle textu práce se jeví, že skutečné ladění u reálných vzorků probíhalo odlišným způsobem a to navíc spíše metodou pokus – omyl. Student se dle mého názoru vůbec nezabývat obvody na stabilizaci amplitudy (AGC) ani laděním oscilační podmínky. AGC obvod je připojen k oscilátoru pouze v rámci obr. 5.27, nicméně takovým způsobem, že je vlastně zkratován. Z formálního hlediska mám tyto výhrady: nekonzistentní způsob značení výstupů v obrázcích či symbolů v rovnicích, několik převzatých obrázků, chybné formátování elektrických veličin, používání nedefinovaných veličin. Dále u několika obrázků chybí odpovídající popis jednotlivých křivek. U mnoha časových průběhů lze na časové ose nalézt záporné hodnoty (sekund). Celkově lze konstatovat, že student do problematiky pronikl jen velmi omezeně. Důvěryhodnost prezentovaných výsledků je tak nepříliš vysoká. Vzhledem k objemu prací, které student patrně vykonal, hodnotím práci jako E/52 bodů.

Navrhovaná známka
E
Body
52

Otázky

eVSKP id 73851