PIRO, Š. Tvorba experimentální bezdrátové senzorové sítě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student pravidelně konzultoval zadanou problematiku a svědomitě pracoval na jejím řešení, přičemž zadání vedoucího splnil. Při řešení práce prokázal samostatnost a kreativitu. Práce jak z odborného, tak z formálního hlediska vyhovuje úrovni odborné práce. Zpracovaná diplomová práce obsahuje vytvoření funkčního prototypu z komerčně dostupných zařízení a software pro ovládání a kontrolu vzdáleného nahrávaní firmwaru. K tvorbě aplikace pro bootloader klienta využíval programovacího jazyka python, kde implementoval vlastní knihovny pro čtení a vzdálené nahrávaní firmwaru. Práce také obsahuje tvorbu ukázkové aplikace pro centrální sběr dat z bezdrátových senzorových jednotek s jejich následným uložením do databáze. S prací studenta jsem byl spokojen a hodnotím ji známkou A 90 bodů.
Cílem diplomové práce bylo realizovat experimentální bezdrátovou senzorovou síť pro výzkumné účely. Po celkovém zhodnocení lze konstatovat, že student zadání vedoucího splnil. Práce je přehledná s minimem gramatických chyb či překlepů. K práci mám ovšem následující připomínky: Práce je poněkud stručná, její celkový rozsah od Úvodu po Závěr je 24 stran, rozsah práce na toto téma by mohl být klidně dvounásobný. V potaz se ovšem musí vzít, že dalších 10 stran tvoří přílohy práce, které jsou pro realizaci úkolu neméně důležité. Student ve své práci používá často používá nepřesné či netechnické výrazy jako např. Bitcloud vyžaduje ve své komplexnosti určité hardwarové parametry, aby správně fungoval. Co si pod touto větou představit mi není zřejmé. Dále student označuje komunikační technologie typu 6loWPAN, WirelessHART aj. jako balíčky. Ale zde je v textu nesoulad, protože Bitcloud, LightWeightMesh a Contiki jsou softwarové balíčky implementující Zigbee, LWM a 6lowPAN protokol, zatímco 6lowPAN a WirelessHART , ISA100 jsou již samotné standardizované technologie. V práci se vyskytují neformální výrazy jako např., že funkce „překlikne“ stav GPIO portu. Student by se mel v diplomové práci takovým výrazům vyvarovat. V kapitole 2.2.2 bych ocenil vysvětlení výběru převodníku WIZ127SR. Student sice vysvětluje, že po prozkoumání jiných možností byl vybrán uvedený převodník a popisuje i jeho vlastnosti, ale bylo by vhodné vysvětlit, v čem se od ostatních převodníků lišil. Občas považuji za zbytečné vkládat do práce fotografie zapojení jednotlivých vývojových kitů. Např. Obr. 2.15 lze jednoduše slovně popsat, jelikož je zde znázorněno zapojení 6žilovým kabelem. Otázka 1: Prosím detailně vysvětlete, efektivitu posílání broadcastových zpráv pro zjištění RSSI a LQI parametrů v síti. Pokud každé zařízení všesměrové vysílá, nemůže dojít ke zbytečnému zahlcování sítě? Jak by šel tento úkol optimalizovat s ohledem na počet odeslaných paketů? Otázka č.2: Z textu je patrné, že aplikace dokáže měřit RSSI a LQI parametry mezi uzly a coordinátorem 0x0000. Je možné měřit tyto parametry mezi uzly samotnými. Jak často je vhodné tyto parametry měřit? Celkově lze práci vyhodnotit jako zdařilou a z důvodu výše uvedených připomínek ji hodnotím za B 82 bodů.
eVSKP id 73865