PRACHAŘ, P. Elektronický předřadník pro vysokotlaké výbojky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Téma této práce si student sám zvolil, protože se zabývá osvětlovací technikou. Jeho cílem bylo vyrobit elektronický předřadník pro vysokotlaké výbojkové lampy. V textu zprávy rozebral principy výbojek a způsoby jejich napájení. Ve své realizaci se zaměřuje na spínaný zdroj, jehož návrh podpořil diskuzí volby konkrétních obvodových prvků, výpočty a ověřovacími simulacemi. Řízení předřadníku je realizováno mikroprocesorem. K práci mám následující připomínky. Některé obvody, u kterých se pak ukázal výraznější rozdíl od ideální nebo simulované hodnoty, mohly být podrobeny detailnějšímu studiu reálných parazitních parametrů za pomoci modelování v PSpice (kap. 4.4.2) ke zdůvodnění a ověření studentem uváděných možných příčin těchto problémů. Výsledky některých simulací a experimentů mohly být porovnány v jednom grafu. V experimentální části práce se vyskytlo několik problémů. Korektor účiníku nebyl k datu odevzdání práce zprovozněn. Pro experimenty byl tento blok nahrazen náhradním zdrojem. Bohužel i s ním některé problémy přetrvaly a není tak jasné, zda bylo zařízení plně zprovozněno či nikoliv. I přesto, že jsou v práci uvedeny nějaké výsledky měření, student sám podotýká, že docházelo k samovolnému zhášení nestabilního výboje. Student sice uvádí logické kroky k řešení zjištěných problémů, ale z časových důvodů je nestihnul vyzkoušet a zařízení odladit. Zadání práce tak lze považovat za splněné jen částečně. Chybí fotografie alespoň částečně zprovozněného zařízení a hotových a osazených modulů. Navržené předlohy některých desek plošných spojů vykazují podivná zalomení cest. Výhrady mám i k formální stránce. Díky přehlédnutí různých překlepů se místy dokonce vyskytují i celkem komická slovní spojení (např. „schéma zapojení řádícího obvodu“). Student neprojednal finální verzi práce před odevzdáním, proto jsou v textu někdy zbytečné formální nedostatky (zápis fyz. veličin, indexy, odkazování…). Oscilogramy na obr. 4.2.4-5 nejsou blíže děleny na a) b) …. Pouze podle textu (průběhy výstupního napětí pro různé kmitočty) lze usuzovat, na co se vlastně díváme. Některé položky seznamu literatury nejsou zapsány ve správném formátu a místy s chybou. I přes výše uvedené problémy student odvedl dost práce a neúspěch při zprovozňování lze přičíst časovému deficitu a plánování prací, což je při odlaďování zařízení podobného rozsahu velmi klíčové. Vzhledem k výše uvedenému navrhuji hodnocení D/69 b.
Student měl v rámci své bakalářské práce navrhnout a realizovat měnič pro vysokotlaké výbojky. Tento cíl splnil jen částečně, výsledné zařízení nebylo v době odevzdání práce plně funkční. Důvody nesplnění zadání jsou dle mého soudu drobné chyby v návrhu a celkově vysoká náročnost zadání. V úvodu práce student přehledně a věcně popisuje problematiku výbojek a jejich napájení. Následuje rozbor možných obvodových řešení zdroje, kde ale postrádám jednoznačné zdůvodnění volby podoby některých částí zapojení. Výpočet parametrů a hodnot součástek je poněkud chaotický. Volba jádra paralelní ani sériové rezonanční cívky není správná, neboť špičkový proud 8 A pro paralelní, respektive 3 A pro sériovou, bezpečně způsobí velmi silné přesycení jádra (max. proud pro daný počet závitů je cca 2 A pro paralelní cívku a 0,8 A pro sériovou). Izolační napětí 4 kV použitého měřicího transformátoru je na hraně požadavku dané aplikace. Pokud by platily výsledky simulací, tak je toto izolační napětí zcela nedostatečné. Postrádám vypočítanou regulační charakteristiku měniče a fotografie zhotovených desek plošných spojů. Při měření časových průběhů bylo možné pracovat i na cílovém vstupním napětí 160 V s využitím patřičného odporového děliče předřazeného sondám osciloskopu. Z formálního hlediska je práce na průměrné úrovni; obsahuje překlepy, nevhodně formátované seznamy s odrážkami a další drobné chyby. Nedostatečný je popis grafu 3.6.3. Kapitoly jsou členěny nepřehledně, což ztěžuje orientaci v práci. Navzdory uvedeným výtkám považuji předloženou práci za kvalitní, rozsahem nad rámec běžných bakalářských prací. Za hodnotná považuji provedená měření, která dokládají základní funkčnost rezonančního měniče. Je evidentní, že student se o problematiku intenzivně zajímá a věnoval práci značné množství času a úsilí.
eVSKP id 73177