KROLÁK, D. Mixážní pult s koncovým zesilovačem třídy AB [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.

Posudky

Posudek vedoucího

Brančík, Lubomír

Student měl za úkol navrhnout mixážní pult doplněný stereo audio výkonovým zesilovačem ve třídě AB s výstupním výkonem 2 × 100 W. Funkce dílčích částí zařízení měly být ověřeny simulacemi v PSpice, celé zařízení mělo být realizováno a proměřeny jeho parametry. Mohu konstatovat, že zadání bakalářské práce bylo beze zbytku splněno. Práce je poměrně obsáhlá, 77 stran + 30 stran příloh, a je velmi dobře zpracována jak graficky, tak po obsahové stránce. Student provádí podrobný rozbor a návrh dílčích částí celého audio řetězce, nechybí návrhové vztahy a výpočty hodnot použitých prvků, uvedena je řada simulací v LT Spice, měření na realizovaných zapojeních se velmi dobře shodují s výsledky počítačových simulací. V práci jsem nalezl jen málo formálních nedostatků, na levé straně v rov. (1.6) by měla být uvedena časová závislost napětí, spolu s určitým integrálem, při popisu funkce řady zapojení se často hovoří o „rezistoru“ a „kondenzátoru“ – vhodnější by byl „kapacitor“, který koresponduje s rezistorem jakožto ideálním obvodovým prvkem, u obr. 3.7 by bylo vhodné dílčí obvody odlišit jako a), b), c). V práci bych snad ještě uvítal fotodokumentaci kompletně vyhotoveného zařízení. Oceňuji, že student v hojné míře využíval i doporučenou anglicky psanou literaturu. Celkově hodnotím práci velmi pozitivně, včetně zájmu studenta o řešenou problematiku, jeho iniciativu a preciznost při řešení zadání a zpracování bakalářské práce.

Navrhovaná známka
A
Body
95

Posudek oponenta

Šotner, Roman

Práce na téma spojující návrh mixážního pultu, předzesilovačů, korekcí i koncového stupně je význačná impozantním rozsahem přesahujícím požadavky kladné na bakalářskou práci. Rozsah je zjevně dán detailním rozpracováním všech navrhovaných bloků, kde opravdu všechny hodnoty prvků obvodových zapojení jsou zdůvodněny výpočty a ověřeny simulací. Student se rozhodl pro čistě diskrétní řešení, kde využívá především tranzistorů a operačních zesilovačů. Dle mého názoru je tak tato práce pro studenta velmi přínosná především z pedagogického hlediska a mohl tak projevit svoje návrhářské i praktické schopnosti. Místy je jen několik nejasností a nepřesností (např. „zesílení signálu beze změny tvaru = ve frekvenčním spektru nebudou kromě 1. harmonické žádné vyšší“ – to pouze při harmonickém buzení). Úrovňový diagram je velmi názorný, hodilo by se však spíše uvádět vertikální osu v dBV, aby se dynamika, odstup SNR, atd. vyjadřoval v dB, tak jak jsou počítány (podle mne je zbytečné je znovu přepočítávat na napětí, případně by se napětí uvedlo jen u klíčových lomů, to je věc názoru). Možná by bylo vhodné do diagramu zachytit i min. a max. regulační zásahy (jiným druhem čáry) korektorů, předzesilovačů…. U komentáře i zapojení na obr. 3.3, 3.4. není uvedena literatura, kde byl tento systém uveden, pak není jasné, jak byly získány a dosazeny následující rovnice k výpočtu obvodových prvků. I dále použité vztahy (např. (3.7) – (3.9), atd. např. kap. 3.4) by měly být vázány na literaturu, pokud se detailně neodvodí v práci (s výjimkou opravdu velmi zřejmých a notorických záležitostí). Některé vztahy a konstanty jsou dány doporučením v literatuře (která není v té souvislosti uvedena – v seznamu referencí je) a pak není jasné, kde se takové konstanty a vztahy získaly. Kde se např. vzala konstanta 5 ve vztahu pro výpočet R4,5 na straně 42? Hodilo by se změřit i dynamiku, citlivost a THD dílčích bloků i celku. Korektor mohl být testován pro max./min. nastavení zisků/útlumů dílčích subpásem. V textu mi unikl údaj o celkové spotřebě zařízení. Hodilo by se uvést fotografie zhotoveného zařízení. V některých podkapitolách (např. 1.5.1, 1.5.2) mohl být ukázán demonstrační obrázek „k věci“, ale chápu, že už tak našlapaný rozsah nebylo vhodné dále rozšiřovat. Snížení počtu stránek mohlo být zajištěno adekvátním zmenšením některých až moc obrovských obrázků. Některé závislosti bylo vhodné rozdělit do dvou subobrázků (obr. 3.26, PM není moc patrná – mělo to být vyznačeno). Simulované a změřené průběhy mohly být ukázány ve společných grafech pro lepší porovnání. Text je na poměrně dobré technické a odborné úrovni s minimem překlepů a chyb. Vytyčené cíle byly splněny, student vykonal velké množství práce a technickou zprávu shledávám jako poměrně zdařilou. Navrhuji hodnocení B/89 b.

Navrhovaná známka
B
Body
89

Otázky

eVSKP id 73163