BRÁZDA, J. Konstrukce zesilovače ve třídě D pro subwoofer [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student měl za úkol navrhnout zapojení audio zesilovače ve třídě D pro subwoofer s výkonem cca 400 W, doplněný předzesilovačem s aktivní dolní propustí s přeladitelným mezním kmitočtem a příslušnou napájecí jednotkou. Vybraná zapojení měla být simulována v PSpice, kompletní zařízení realizováno a proměřeny jeho parametry. Zadání bakalářské práce považuji za většinově splněné, nepodařilo se zprovoznit napájecí jednotku do použitelného stavu, praktická měření vlastností samotného zesilovače musela být proto učiněna při napájení z laboratorních zdrojů. Student vyšel z blokové struktury celého zesilovacího řetězce a provedl návrh jeho dílčích částí – výkonového zesilovače třídy D, předzesilovače pro subwoofer, který je složen z impedančního oddělovače, slučovače kanálů, laditelné aktivní dolní propusti, subsonického filtru, přepínače fáze a regulace hlasitosti. Návrhy jsou doprovázeny výsledky simulací v PSpice a měřením. Přestože se napájecí jednotku zprovoznit nepodařilo, v teoretické části je provedena řada návrhových výpočtů, vč. výpočtu parametrů transformátoru. Po formální stránce mohla být práce lépe uspořádána, přehlednosti práce by prospěla i samostatná kapitola věnovaná praktickým experimentům. K práci mám řadu dalších výhrad: nejednotnost ve stylu psaní veličin ve vzorcích a v textu, fyzikální jednotky psány někde slovy, jinde zkratkami, některé nejsou v souladu se soustavou SI (gauss). Student rovněž opakuje chyby ze své semestrální práce – subsonický filtr označuje v textu jako dolní propust, v části věnované výkonovému zesilovači se hovoří o měření kmitočtové charakteristiky na kmitočtu 1 kHz (zřejmě převzato z měření zkreslení), seznam symbolů a znaků není zdaleka úplný, odkaz na neexistující obrázek a několik dalších překlepů. V závěru práce se student snaží analyzovat neúspěch při oživování nápájecí části a navrhuje možná východiska. Student pracoval na zadání se zájmem a samostatně, domnívám se, že prokázal potřebné návrhářské schopnosti na úrovni bakalářského stupně studia.
Předložená bakalářská práce se zabývá návrhem zesilovače pracujícího ve třídě D. Po jejím prostudování musím konstatovat, že její největší slabinou je absence jakékoliv snahy studenta o inovaci existujících katalogových zapojení. Ukázalo se, že volbou výstupního výkonu 400W student značně přecenil své návrhové a zejména konstrukční dovednosti. Vzhledem k tomu, že stěžejní část práce, napájecí jednotku, se nepodařilo zprovoznit, nelze zadání projektu považovat za zcela splněné. Domnívám se, že především motiv DPS této napájecí jednotky se nevydařil, viz příloha C. Přesto studentovi nelze upřít snahu jednotku realizovat, a to včetně transformátoru, jehož návrh není snadnou záležitostí. V souvislosti s tím, že vodivé cesty nejsou barevně invertovány se zbytkem desky (tak jak to vyžaduje dílna UREL), vyvstává otázka, kde vlastně byly desky realizovány. Na druhou stranu lze konstatovat, že do výstupních výkonů 300W je THD zesilovače pod 1%, což je příznivá hodnota. Po formální stránce má práce rovněž nedostatky. Jako příklad lze uvést dvojtečku u názvu, chybějící písmena ve slovech, překlepy (často zásadního charakteru, viz vzorec 1.1 a hodnota v první větě po tomto vztahu), neuniformní popisky obrázků v kapitole 3 a ve zbytku práce, záměna malých a velkých písmen, atd.
eVSKP id 73142