VANĚČKOVÁ, T. Vliv emoční stimulace na signál EEG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Studentka ve své práci použila množství literárních zdrojů a článků, které zhrnula do krátkého přehledu. Několik metod nakombinovala, aby vytvořila relativně jednoduchý způsob klasifikace. Studentka navrhla a provedla experiment, ve kterém studentům byly prezentováni vizuální stimuly, během kterých bylo zaznamenáván EEG. Z tohoto signálu za pomocí analýzy ICA odstranila artefakty, znemožňující správné zpracování. K tomu využila hotovou funkci „runica“. Výsledky převedla do formy, ve které bylo možné srovnávat osoby mezi sebou s výsledky z dotazníku SAM. Část výsledků zobrazila a porovnala v grafech. Vzhledem k množství všech zpracovaných signálů, by byl významně překročen rozsah práce. Studentka využívala pravidelné konzultace a její přístup k vypracování byl velmi svědomitý. Studentka v soutěži EICT vyhrála první místo ve své kategorii. Vzhledem ke složitosti celé problematiky považuji předloženou práci za velmi zdařilou.
Bakalářská práce je věnována velmi zajímavé a komplikované problematice studiu změn v EEG vyvolaných stimulací obrazovými podněty. Teoretická část představuje stručný a výstižný rozbor základních principů snímání EEG a rozpoznávání emoci na základě analýzy EEG dat. V této části by bylo logické uvést i principy použití a realizace metody ICA a metod pro výpočet výkonových spekter, které jsou obsažené až v praktické části. Vzhledem k umístění elektrod použitých pro měření EEG by bylo přínosné snímat simultánně EOG a použit ho pro účinnější odstranění artefaktu z pohybu očí. V praktické části v popisu průběhu snímání EEG postrádám informaci o délce časového úseku mezi nasazením headsetu a předložením prvního obrazového stimulu měřené osobě, což je pro tuto studii docela podstatná informace. Podle autorky bylo odstranění kolísání izolinie provedeno odečtením průměrné hodnoty signálu. Tato operace ovšem odstraní pouze stejnosměrnou složku EEG, nikoliv kolísání izolinie. Pro výpočet výkonových spekter údajně byla použitá metoda periodogramu. Autorka hned po vzorci pro výpočet spekter touto metodou uvádí, že výpočet byl proveden z jednoho úseku EEG délky 4 vteřiny, což je v rozporu s podstatou metody periodogramu, která předpokládá zprůměrování výkonových spekter jednotlivých úseků signálu. Podle uvedených výsledků (viz např. příloha A, kde část výsledků byla vynechána z analýzy) se domnívám, že navržený postup pro přepočet hodnot parametrů EEG pro následné porovnání s výsledky dotazníku není zcela korektní. Bylo předloženo použití lineární transformace na základě průměru vypočteného z šesti hodnot arousal a valenci z databáze IAPS. Odpověď na obrazové stimuly je dána množstvím faktorů (osobní zkušenosti, pohlaví, aktuální zdravotní stav apod.), proto bych očekávala velkou variabilitu hodnot arousal a valenci pro stimuly z databáze IAPS. Možná by bylo přínosné vzít v úvahu nejenom průměr, ale také směrodatné odchylky pro tyto dva parametry, pokud jsou ovšem k dispozici. Pro transformaci by se také mohla využit po částech lineární funkce s oborem hodnot v intervalu , pak by se dalo vyhnout použití výsledků z IAPS pro kalibraci. Jediným formálním nedostatkem jsou chybějící popisy os u některých grafů. Celkově lze práci hodnotit jako velmi zajímavou. Vzhledem k uvedeným nedostatkům však navrhuji hodnocení B/83b.
eVSKP id 72875