PAŠTĚKA, R. Osciloskop v systému Android [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Předmětem práce studenta Richarda Paštěky byl návrh osciloskopu realizovaného pomocí mikrokontroléru na platformě Arduino. Omezením pro návrh bylo pouze vstupní napětí v rozsahu -5 V až +5 V, časové rozlišení bylo požadováno v souladu s možnostmi kitu. Student realizoval hardwarový přípravek pro akvizici, využil převodníku použité platformy a sestavil a odladil řídicí program pro mikrokontrolér. Poté provedl návrh grafického uživatelského rozhraní (dále GUI). Při snaze propojit vývojový kit Arduino Mega ADK s operačním systémem Android došlo k problémům, které nebylo možné v dané době vyřešit. Snaha o vyřešení by byla příliš velkou časovou zátěží v rozsahu celé práce, z toho důvodu bylo po dohodě s vedoucím GUI realizováno pomocí nástroje Matlab. Na straně mikrokontroléru je ale implementace do Androidu stále možná. Výsledkem práce je kvalitní a ověřený přípravek pro akvizici signálů a jejich zpracování pro GUI. Mezi GUI a hardwarem funguje oboustranná komunikace, díky které je možné volit různé zesílení signálu na úrovni analogové části. Právě v tomto bodě velmi oceňuji, jak erudovaně student aplikoval 4 možná zesílení signálu a přitom respektoval napěťové limity AD převodníku na vstupu. V práci se též věnuje diskuzi automatického nastavení os navrženého osciloskopu. Nemalá část práce (kap. 4) se věnuje diskuzi dosažených výsledků i řešeným problémů a úskalím. Po formální stránce nemám k práci výhrady, použité zdroje jsou řádně citovány, obrázky jsou uvedeny v dobré kvalitě a v textu jsou řádně odkazovány a komentovány. Práci pana Richarda Paštěky hodnotím známkou „výborně“ / A.
Pan Richard Paštěka v úvodu práce popisuje vlastnosti číslicových osciloskopů, z kterého vyplývá návrh osciloskopu za pomoci kitu Arduino Mega ADK. Byl proveden návrh osciloskopu, po domluvě s vedoucím práce realizován s využitím prostředí Matlab. Důvodem byla nekompatibilita modulu s vývojovým prostředím Android. Obvodové řešení práce obsahuje napájení a analogové zpracování signálu. Programové řešení obsahuje firmware pro Arduino a software pro vyhodnocení a vykreslení průběhu v prostředí Matlab. Nepodařila se dořešit pouze funkce auto set pro nastavení časového měřítka, kde student diskutoval příčiny. V kapitole 4 student vhodně dokládá a diskutuje měřené průběhy. Mám výtku pouze k nejednotnému způsobu citování literárních zdrojů. Celkově je po formální i odborné stránce předložená práce na vysoké úrovni, proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 72854