POSPÍŠIL, T. Osvětlování rostlin pomocí technologie LED [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
V bakalářské práci se student věnuje popisu fyziologie rostlin a charakteristickým požadavkům na jejich osvětlování. Ze světelných zdrojů největší pozornost věnuje světelným diodám, které jsou také použity pro stavbu svítidla pro osvětlování rostlin. V praktické části práce jsou studentem zpracovány a vyhodnoceny naměřené parametry svítidla se světelnými diodami. Práce obsahuje všechny body zadání, a proto ji doporučuji k obhajobě u SZZ. Nicméně negativně hodnotím pasivní přístup studenta během semestru, kdy nevyužil možných konzultací k dané problematice a práci se věnoval pouhý měsíc před odevzdáním. Dále pak je v práci uvedeno několik nepřesností nebo omylů. Například v kapitole 3.2.2 student uvádí, že je možné provést přepočet naměřené osvětlenosti v lx na FAR. Bohužel tento přepočet bez znalosti spektrální distribuce možný není. V kapitole 4.1.1 je uvedeno, že bílou LED je možné získat kombinací modré a žluté části spektra. Nicméně toto pravda není a je to v rozporu například s uvedenou spektrální distribucí LED na Obrázku 5-4.
V předložené bakalářské práci se student Tomáš Pospíšil zabýval osvětlováním rostlin pomocí svítidla s LED. Práce je z větší částí rešerší na téma osvětlování rostlin, praktická část práce se zaměřuje na ověření parametrů již zhotoveného svítidla měřením. Teoretická část poměrně obsáhle popisuje jednotlivé vlivy osvětlení na život rostlin i základní nauku o světle a světelně-technických veličinách obecně. Jsou zde také popsány základní principy fungování LED a představeny typické parametry a vlastnosti LED světelných zdrojů. V této části práce je nutné vytknout občasné opakování informací, prezentovaných již v předešlém textu. Dále není ideální kvalita všech prezentovaných obrázků. Na str. 26 student uvádí, že je možné získat hodnotu FAR změřením hodnoty osvětlení v luxech a jejím následným přepočtem na hodnotu FAR. K tomu by ovšem bylo nutné ještě změřit spektrum takového sv. zdroje, aby bylo možné tento přepočet provést. Na str. 30 student vzájemně zaměňuje pojmy „životnost“ a „střední doba života“, které mají odlišný význam. Na str. 31 student uvádí, že bílé LED emitují málo FAR záření v červené a modré části spektra, s čímž bych zvláště u modré části spektra nesouhlasil. V praktické části práce student prezentuje data získaná měřením na prototypu svítidla pro osvětlování rostlin založeném na kombinaci bílých a modrých LED. Výstupy jsou prezentovány převážně formou grafů s komentáři. Na str. 37 student uvádí, že svítidlo bylo měřeno v rovinách C-90…C0…C90. Značení C rovin se záporným číslem (úhlem natočení) je nestandardní. Totéž platí i pro měření úhlu gama. Na str. 38 v obr. 5-1 není uvedeno, o jakou C rovinu se v tomto měření jedná. Obr. na str. 39 – 40 (5-2 až 5-4) mají anglické popisky, což je v práci zpracované v českém jazyku nevhodné. Navíc se autor dopouští nepřesnosti, když v souvisejícím textu uvádí, že anglický pojem „efficiency“ odpovídá českému termínu „měrný výkon“. Není tomu tak (efficiency = účinnost, luminous efficacy = měrný výkon). Dále autor uvádí, že v rámci vyhodnocení byly hodnoty osvětlení (lx) přepočteny na hodnoty ozáření. V tomto případě v práci postrádám postup takového přepočtu, event. příklad výpočtu pro konkrétní případ. Po formální stránce je předložená práce na dobré úrovni a odpovídá požadavkům kladeným na práce tohoto druhu. Přestože je práce především rešeršního charakteru, může být považována za solidně zpracovaný úvod do problematiky osvětlování rostlin pomocí technologie LED. Vzhledem k výše uvedenému doporučuji práci k obhajobě před komisí pro SZZ a doporučuji ji hodnotit známkou dobrou (C).
eVSKP id 70330