NÁCOVSKÝ, T. Vláknově optické senzory pro biomedicínu: experimentální studie plastových optických vláken [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Tomáš Nácovský přistoupil k řešení cílů bakalářské práce s odhodláním a pravidelně pracoval na jednotlivých úkolech v jedné z laboratoří UFYZ. Prohloubil si znalosti o optice a seznámil se s problematikou optických vláken a s jejich aplikací v senzorice. Dokázal vyřešit navázání světelného zdroje do optických vláken bez použití drahých konektorů. Sestavil měřící pracoviště pro stanovení numerické apertury, pracoviště pro stanovení rozměrů optických vláken pomocí optického mikroskopu a pracoviště pro testování přístupů pro vytvoření absorpčního senzoru pro měření změny koncentrace modelové látky v kapalném prostředí. Zvolil si dvě metody pro detekci koncentrace detekované látky v kapalině: vyvazování světla vlivem ohybu vlákna a nahrazení pláště vlákna monitorovaným prostředím. Přičemž metoda s odleptaným pláštěm se ukazuje jako inovativní i s ohledem na nejnovější odbornou literaturu. Student v průběhu řešení své práce dokázal řadu problémů vyřešit samostatně a přicházel s řadou vlastních nápadů, jež posunovaly práci dále k cíli. Oproti semestrální práci výrazně zlepšil svoji dovednost popsat uspořádání experimentů a analyzovat jejich výsledky. Na základě poznatků doporučil jednoduchý systém pro měření změny koncentrace modelové látky v kapalném prostředí. Student splnil všechny body bakalářské práce. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
Tato bakalářská práce se zabývá vlastnostmi a využití mikrostrukturálních polymerových optických vláken pro vláknově optické senzory. V jednotlivých kapitolách je zde uvedeno základní seznámení s rozdělením a parametry optických vláken, základními principy a příklady pro aplikace v biomedicíně. V experimentální části se pak zabývám jednak sestavením aparatury pro měření numerické apertury, napojení laserového paprsku a na detektor, vlastním měřením a analýzy vhodné úpravy vlákna. První experiment zahrnoval senzoriku za pomoci neupraveného a nedeformovaného Vlákna druhý pak senzoriku za použití celistvého vlákna s fixním poloměrem ohybu. Bohužel z výsledků není nijak patrné, jestli experimenty byly realizovány jedenkrát, nebo což bych předpokládal, byly realizovány vícekrát a výsledky jsou průměrné hodnoty. Další experimenty zahrnovaly metody narušení pláště vlákna a jeho následnou analýzu. Ve všech kapitolách jsou popsány problémy při realizaci experimentů, bohužel nikde není popsáno kolik a jestli vůbec, se nějaké vlákna s narušením podařilo připravit. Následné grafy pak jsou uvedeny pouze pro jeden typ vlákna, ostatní výsledky nejsou uvedeny ani zásadněji komentovány. Práce je napsána srozumitelně a přehledně rozčleněna do logických celků. Zadání bakalářské práce bylo splněno.
eVSKP id 72844