KLEPÁČOVÁ, I. Fluorescenční značení skleněných mikroelektrod pro systém patch clamp [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Práce se zabývá hledáním vhodné metody pro značení skleněných mikroelektrod fluorescenčním barvivem pro systém patch clamp. Během práce bylo nutné provést řadu experimentů pro otestování navrhované metodiky a zhodnotit ji pro využití v praxi. V teoretické části práce studentka vytvořila kvalitní literární rešerši. Popsala metody přípravy skleněných mikroelektrod a jejich vlastnosti, jev fluorescence, fluorofory a metody fluorescenčního značení skleněných mikroelektrod. V praktické části má uveden podrobný popis experimentů, srovnání použitých způsobů fluorescenčního značení skleněných mikroelektrod a otestování elektrických vlastností vytvořených elektrod. Dosažené výsledky jsou vhodně diskutovány. V průběhu řešení zadání studentka prokázala schopnost pracovat samostatně a svědomitě. Efektivně využívala konzultace a dosažené dílčí výsledky náležitě konzultovala. Za drobný nedostatek považuji zvýšenou aktivitu studentky až v druhé polovině semestru. Z důvodu časové tísně tak nemohlo být provedeno větší množství experimentů pro ověření navržené metody. Po formální stránce je práce na dobré úrovni s drobnými nedostatky (zejména nepřesné a nejednoznačné formulace). Zadání bylo splněno v plném rozsahu. Práci hodnotím stupněm B/80b.
Studentka se ve své práci věnovala návrhu a testování postupu pro značení skleněných mikroelektrod pomocí fluorescenčního barviva. Úvod by měl být více zaměřený na seznámení se s problematikou místo popisu obsahu písemné práce. Teoretická část obsahuje dobrou rešerši o postupu výroby a fluorescenčního označení skleněných mikroelektrod. Praktická část je pak zaměřená na testování jednoho z možných postupů při použití barviva DiO. V této části chybí detailnější popis programu P(A)50 tahače mikroelektrod, který byl použit pro táhání mikroelektrod z kapiláry, a také postupu měření odporu nenabarvených a nabarvených mikroelektrod pro hodnocení vlivu barviva na jejich elektrické vlastnosti. Různé postupy pro barvení byly vyhodnoceny a porovnány mezi sebou na základě subjektivního vizuálního hodnocení pořízených snímků mikroelektrod, přičemž byly hodnoceny jas a homogenita jasu snímků. Uvedené charakteristiky by mohly být ovšem vyjádřeny kvantitativně a následně statisticky zpracovány, což by napomohlo dosažení objektivních a tím i více korektních výsledků. Vizuálnímu hodnocení navíc neprospívá rozdíl v pozadí snímků, který je v některých případech nezanedbatelný (viz např. Obr.5.1-1). Tento faktor nebyl v práci nijak zohledněn. Skutečnost, že z 37 mikroelektrod bylo jenom 8 z nich nakonec shledáno jako vhodné pro následné použití, vypovídá o tom, že řada dalších faktorů zůstala neobjasněná a nezohledněná při práci s mikroelektrodami. V této souvislosti by měly být dohledány další informace o barvivu DiO, jakožto princip interakce s povrchem, optimální teplota prostředí a čas nabarvení apod. Toto barvivo je navrženo pro měření na buňkách a je pochopitelně obtížné v rámci bakalářské práce stanovit optimální podmínky pro jeho použití pro nabarvení skleněného povrchu. Jako možná řešení se nabízí přidání na špičku mikroelektrody speciální vrstvy, na kterou by se barvivo bylo schopné navázat mnohem úspěšněji a rovnoměrněji než na sklo, nebo výběr jiného barviva. Mezi formální nedostatky práce patří nízká kvalita některých převzatých obrázků a nevhodné uvedení odkazů v textu na konci věty. Práce místy obsahuje nepřesné formulace a místy nevhodné názvy kapitol (např. kapitola 4 "Proces postupu"). Nicméně, i přes uvedené nedostatky se studentce podařilo splnit zadání a dosáhnout výsledků, které určitě napomohou vyvíjení optimální metodiky barvení. Práci proto hodnotím kladně a navrhuji hodnocení C/75b.
eVSKP id 72827