FILIPOVÁ, P. Měření a analýza parametrů kardiovaskulárního systému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Pro účely své práce studentka Petra Filipová provedla dle vlastního navrženého protokolu měření kardiovaskulárních parametrů na výběrovém souboru osob před a po zátěži. Zátěž z hlediska reprodukovatelnosti studentka realizovala šlapáním na rotopedu, kdy byl u měření vždy přítomen lékař. Tato naměřená data poté studentka statisticky vyhodnotila, kde studovala vliv zátěže na vybrané parametry. Ve statistickém zpracování oceňuji důkladné popisy jednotlivých použitých statistických testů včetně detailních názorných ukázek příkladů výpočtů. Metodika užití jednotlivých testů (parametrických a neparametrických) je věcně konzultována a spolu se zpracováním, vyřčenými závěry a hodnocením výsledků svědčí o faktu, že studentka porozuměla dané problematice na vysoké úrovni. Dále studentka zpracovala vlastní naměřená data, konkrétně elektrokardiogramy, v programu Matlab. Zde se soustředila na tvorbu funkcí pro časovou a frekvenční analýzu těchto signálů. Krom jiného realizovala tři detektory QRS komplexů a vyhodnotila jejich detekční účinnost pomocí senzitivity a pozitivní prediktivity na měřených datech před a po zátěži. Oceňuji zejména to, že studentka při návrhu detektorů QRS pouze nekompilovala anglické články a slepě neimplementovala vzorce, je patrno, že pochopila jednotlivé kroky návrhu a jejich dopad na zpracovávaný signál. Kvituji i transparentnost realizace, kdy studentka u detektoru založeném na počítání průchodu nulou jednotlivé kroky návrhu pomocí obrázků srovnává s použitou literaturou. Variabilitu srdeční frekvence studentka ukázala pomocí tachogramů a HRV spekter. Vzhledem ke krátkým dvouminutovým měřením jsou HRV spektra pouze ilustrativní, pro účely práce však zcela dostačující. Pro uživatelskou práci s naměřenými daty studentka vytvořila efektivní grafické rozhraní, kde implementovala všechny vytvořené funkce. Rozhraní je uživatelsky příjemné, reaguje na netypické kroky uživatele a umožňuje srovnávání analýz. V grafickém rozhraní pozitivně hodnotím volitelnou možnost zadávat některé parametry detektorů QRS uživatelem. Zadání bakalářské práce je splněno v celém rozsahu. Je zřejmé, že široký okruh problematiky studentka zpracovala a získané znalosti převedla v praktické dovednosti. Po formální stránce je práce v pořádku. Drobné výtky lze mít k občasným chybám ve skloňování slov ve větách, což narušuje pochopení dané myšlenky. Dále jde o překlepy, čárky ve větách, předložky na koncích řádků a neexistující odkazy na kapitoly (odkaz na „kapitolu 0“ na straně 32, 52 a 54 a odkaz na „přílohu XX“ na straně 41). Vzhledem k množství odvedené práce jsou uvedené výtky nepodstatné. Aktivitu a práci studentky hodnotím stupněm A (93 bodů).
Bakalářská práce se zabývá EKG signálem komplexně od jeho snímání, předzpracování, QRS detekci, měření některých parametrů, jejich analýzu, statistické zhodnocení a tvorbu grafického rozhraní pro vizualizaci. Studentka snímala signály EKG dobrovolníků před zátěží a po přesně definované zátěži a pomocí statistických metod testovala hypotézy, zda má fyzická námaha vliv na vybrané parametry. Dále následuje kapitola obsahující zpracování naměřených dat v programovém prostředí Matlab. Tato kapitola popisuje metody filtrace driftu, brumu a odstranění stejnosměrné složky jak v oblasti časové, tak i v oblasti frekvenční. V práci jsou také navrženy tři různé detektory QRS komplexů, které jsou otestovány standardním způsobem a na měřených datech dosahují dobrých výsledků. Detektory jsou spíše jednodušší, bez ošetření např. refrakterní fáze, ale vzhledem k rozsahu práce je to pochopitelné. Po detekci QRS komplexů následuje analýza variability srdečního rytmu, kde studentka vykresluje tachogram s výpočtem střední tepové frekvence a její směrodatné odchylky a dále s možností vykreslení spektra HRV signálu. Za slabou stránku práce považuji fakt, že neřeší jeden komplexní problém do hloubky, ale mnoho dílčích problematik při zpracování EKG signálů. Za rušivé také považuji, že jednotlivé části práce na sebe nenavazují. Přitom by nebylo složité postup práce vystavět na dle mého názoru logičtější osnově: snímání, zpracování, měření parametrů, statistické zhodnocení. Na druhou stranu oceňuji velké množství různorodé práce, kterou musela studentka provést. Z formálního hlediska bych vytkl některé překlepy, odkazy na neexistující kapitoly (např. kapitola 0, příloha XX) a místy poněkud vágní nebo nepřesné vyjadřování (např. vzorkovací perioda 20 Hz). Jinak se dá formální stranu považovat za kvalitní. Zadání práce bylo splněno.
eVSKP id 72812