CUPÁK, P. Automobilový zdroj pro notebooky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Úvod předložené práce je velmi obecný a má populárně naučný charakter. V kapitole zabývající se výběrem topologie postrádám analýzu možného použití izolovaných topologií. Galvanická izolace sice není požadována, ale vzhledem k přenášenému výkonu jsou izolované topologie potenciálně výhodné z hlediska účinnosti, ceny i rozměrů (proto se v takových aplikacích používají). Student se vyjadřuje nepřesně, netechnicky a často i chybně ("Proud cívky C2...", Millerova kapacita, kterou popisuje v kapitole 2.2.4, je ve skutečnosti kapacitou hradla tranzistoru a podobně). Velmi matoucí je shodné označení rezistorů v obrázcích 2.12 a 2.13. Návrh zařízení je nepromyšlený, student pouze převzal fragmenty zapojení nalezených na internetu (budič unipolárního tranzistoru) a zapojení navržené s využitím programu firmy Texas Instruments. Popis výběru konkrétního kondenzátoru a cívky považuji za naprosto nekorektní. Zdůvodnění typu "osvědčil se při všech testech" rozhodně nepatří do vysokoškolské kvalifikační práce. Vzhledem k poměrně velkému výstupnímu proudu by měl být vybrán kondenzátor také na základě dovoleného proudového zvlnění (ripple current), o čemž se student vůbec nezmiňuje. Výběr cívky přístupem "co najdu" je taktéž nepřijatelný a zdaleka nemusí platit předpoklady, které student uvedl v textu jako obhajobu volby dané cívky. Výsledky, které jsou prezentovány v závěru, jsou velmi pochybné. Zmíněné zákmity lze připsat mnoha faktorům, kterými se student vůbec nezabýval. Především může jít o problém stability zpětné vazby a její kompenzaci. Dále může být na vině špatný layout (rozmístění součástek není optimální) a s tím související parazitní vlastnosti zapojení. V neposlední řadě je častou chybou studentů špatný způsob měření výstupního zvlnění (sondu i její zemní vodič třeba připojit co nejkratším vodičem na příslušné póly výstupního kondenzátoru). V práci zcela postrádá výsledky měření, které by doložily deklarovanou funkčnost zařízení, o které tedy lze pochybovat. Postrádám diskuzi účinnosti a příčin velkého ztrátového výkonu na polovodičových prvcích. Rovněž mi chybí materiálová rozpiska, ze které by byly jasně patrné parametry použitých součástek. Zadání práce umožnilo studentovi realizovat technicky zajímavé zařízení. Student se ale rozhodl pro patrně nejjednodušší možnou variantu, a ani tu nebyl schopen realizovat. Přesto, že jsem vedoucím předložené práce, student se mnou svoji práci vůbec nekonzultoval a nemohl jsem tedy nijak ovlivnit její výsledek.
Studentovým úkolem bylo navrhnout spínaný zdroj s různým výstupním napětím pro různé typy notebooků. Z textu závěrečné práce vyplývá několik problémů. Není jasné, proč student detailně diskutuje různé koncepce měničů (stačilo by pouze stručně), které pak stejně nevyužije. Můžeme pak nabýt zdání, že jsou zde tyto pasáže jen z důvodu splnění rozsahu textu. V práci se vyskytuje celá řada zásadních nesrovnalostí, jako jsou nepřesná, neodborná nebo chybná tvrzení, řadu pojmů používá ve zcela nesprávném kontextu (v oblasti měničů se pojem vzorkování moc nepoužívá; mluvit o pulzním napětí jako o log. úrovních v silové části měniče, který má zcela odlišné úrovně např. od TTL logiky je nekorektní; str. 14 „cívka se naproudí“; atd.), viz, str. 12. Místy text práce budí zdání, že byl nekorektně přeložen z cizího jazyka, protože student používá zcela nevhodné výrazy a spojení. Nejsem si ani zcela jist, zda student opravdu pochopil princip diskutovaných obvodů, protože uvedená vysvětlení nejsou adekvátní pro správné pochopení čtenářem. Např. v podkapitole 1.2.1 mluví o nějakých proudech a kondenzátorech, které ani nemá nikde ve schématu naznačeny (obr. 1.6 a 1.7 – zde není C1 a C2). Hodilo by se uvést i principielní časové průběhy, pak by asi bylo vše hned jasné. Popis činnosti těchto dvou měničů není dostatečný – méně zkušený čtenář nepracující s pulzními zdroji ho nepochopí. Stabilizátor se Zenerovou diodou se prakticky pro velké odběry nepoužívá. Pracovní hodnoty součástek by měly být v tomto typu práce navrženy a napočítány studentem, ne pomocí komerčního softwaru. Výběr/návrh některých hodnot součástek není dostatečně zdůvodněn a opřen o výpočty (např. hodnoty indukčností na str. 30), či literaturu (čím je to tak doporučeno?), navíc jaký je rozdíl mezi indukcí a indukčností? Podobně je nutné výpočetně doložit hodnotu kondenzátoru na str. 30. Kapacita mezi gate a source MOS se nenazývá Millerova ale hradlová, spíše se lze setkat s tím, že Millerovým jevem se projevuje další kapacita na vstupu přes zisk prvku. Nejjednodušší zdroje (podle studenta) potřebují ke své funkci jen 4 základní součástky. Toto se však používá pouze k vysvětlení principu (str. 13). Ve skutečnosti je to vždy složitější. Dále student tvrdí, že výhradním aktivním prvkem měničů je obecně bipolární tranzistor, následně však prakticky vždy používá ve schématech i ve vlastní realizaci unipolární prvek. Z textu není jasné, zda student použil pro ovládání PWM zpětnou vazbu z výstupu (sensing rezistor). Z celkového schematu zapojení to není patrné. Pokud provozuje měnič bez ZV, hrozí při podstatném zvýšení zatížení problémy nebo i zničení zařízení (z vlastní zkušenosti). Zcela zásadní připomínku však mám k experimentální části, která je omezena pouze na několik vět, zcela chybí jakékoliv výsledky měření (zatěžovací charakteristiky, regulace napětí mezi 18-21 V – jak bylo uvažováno, analýza zvlnění v časové oblasti - oscilogramy). Vyrobení zařízení dokazují pouze fotografie, avšak funkčnost je diskutabilní. Text je sice psán poměrně čtivou formou, ale je zde i mnoho formálních problémů. Převzaté obrázky nejsou citovány, místy jsou chybné citace (student neopravil svoje značení odkazu na číslo, apod.). Místy jsou použity nesprávné jednotky (odpor nemá rozměr omega – psáno slovně, str. 35). Student sice odvedl nějakou práci, ale s ohledem na uvedené nedostatky, by měl být text doplněn a přepracován. Práci doporučuji k obhajobě pouze v případě, že student doloží komisi chybějící výsledky a analýzy a vyjasní vyzdvižené problémy. V současném stavu práce navrhuji hodnocení F/49 b.
eVSKP id 76764