DOHNAL, J. Měření znečištění ovzduší [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Jan Dohnal se ve své práci zabývá problematikou vyhodnocování jednotlivých druhů znečištění ovzduší. Toto téma je v současné době vysoce aktuální, vždyť Brno a okolí bylo v letošním roce vyhodnoceno jako město s druhým nejhorším ovzduším (po Ostravě). Student se ve své práci zaměřil na možnosti měření polutantů a plynů způsobujících skleníkový efekt, stejně jako měření nebezpečného oxidu uhelnatého, který každý rok způsobuje několik vážných otrav a úmrtí. Student provedl veškeré experimentální práce samostatně, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů student zpracoval diplomovou práci v rozsahu 45 stran včetně seznamu použité literatury a dalších příloh. Práci rozčlenil do čtyř kapitol. Teoretická část zahrnuje seznámení s problematikou znečištění ovzduší, rozdělení zdrojů znečištění, charakterizaci jednotlivých znečišťujících látek. Součástí je také popis různých měřících metod k měření emisí. Praktická část popisuje vlastní konstrukci měřícího zařízení. Závěrečná část je věnována oživování zařízení, měření množství oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého a vyhodnocení získaných výsledků. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na bakalářskou práci. Proto doporučuji práci k obhajobě.
Student se ve své bakalářské práci zabývá problematikou měření znečištění ovzduší. Jeho úkolem bylo prostudovat možnosti vyhodnocování jednotlivých druhů znečištění ovzduší a na základě získaných informací navrhnout vhodné obecné schéma pro vyhodnocování jednoho nebo více parametrů znečištění. Navrhnout vhodné konstrukční řešení, vytvořit funkční vzorek a ověřit jeho funkčnost. Práce je celkově rozdělena do 4 kapitol. V prvních dvou kapitolách je přehledně a podrobně zpracována teorie týkající se jednotlivých druhů znečištění ovzduší, metody jejich měření a vyhodnocování. Tato část je po grafické i obsahové stránce zpracována velice dobře. V praktické části je popsána konstrukce vlastního měřícího zařízení (návrh DPS a schéma zapojení je součástí přílohy). Tato část obsahuje velké množství pravopisných, gramatických a stylistických chyb. Text v podkapitole 3.4 není řazen do bloku. Obsahuje nepochopitelné věty např: „Na Obr. 3.11 Zjednodušený celkový vývojový diagramje kompletní zjednodušený vývojový diagram programu“ , „Při stisku první spínač na displeji se zobrazí maximum podobu 7 sekund“ a další. Poslední kapitola obsahuje pouze závěr napsaný na půl stránky formátu A4. Píše se zde, že bylo vyzkoušeno několik způsobů měření oxidu uhelnatého. Chybí ale jakékoliv srovnání naměřených výsledků. Je uvedena pouze zmínka o tom, že nejlepších výsledků bylo dosaženo při použití kódu popsaného v předchozí kapitole. Nezaznamenala jsem za jakých podmínek a kde měření probíhala. Dá se pouze předpokládat, že se jednalo o uzavřené prostory. Student splnil zadání v celém rozsahu, avšak velké množství chyb výrazně ovlivňuje výsledné hodnocení. I přes výše uvedené připomínky hodnotím práci známkou B (88 bodů) a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 74373