Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Záděra, Antonín

Diplomová práce byla zaměřena do oblasti výroby, struktury a vlastností korozivzdorných duplexních ocelí. V rámci páce byl sledován vliv chemického složení oceli vyjádřený parametrem PREN, na strukturu a mechanické a technologické vlastnosti oceli. V práci jsou popsány výsledky hodnocení materiálů tahovou zkouškou, zkouškou rázem v ohybu a technologickou zkouškou. Diplomant se podílel samostatně na přípravě celého experimentu, zhotovení metalografických vzorků včetně jejich hodnocení. Práce je sestavena přehledným způsobem. Výsledky experimentu i jejich interpretace jsou jasně a logicky formulovány. Diplomová práce byla vypracována samostatně na velmi dobré jazykové i odborné úrovni. Výsledky práce jsou součástí společného výzkumu VUT v Brně a ŽĎAS a.s. Jedná se o první výsledky tohoto výzkumu, který má za cíl zavedení výroby odlitků z duplexních ocelí ve slévárně ŽĎAS a.s.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	B
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Čech, Jan

Diplomová práce Bc. Nejedlého se zabývá problematikou výroby odlitků z duplexních ocelí. Duplexní ocele jsou – na rozdíl od austenitických ocelí, poměrně mladou, avšak intenzivně se rozvíjející oblastí korozivzdorných materiálů. V teoretické části jsou za pomoci literárních (celkem 9) a internetových (celkem 10) zdrojů stručně popsány duplexní ocele. Jako první je v kapitole 1.3.1. zobrazen Schaefflerův diagram. Dále teoretická část popisuje význam koeficientu PREN a vliv jednotlivých legujících prvků na vlastnosti duplexních ocelí. Na závěr jsou popsány základní metalické a intermediální fáze typické pro duplexní ocele a způsobující degradaci jejich užitných vlastností. Celková metodika řešení praktické části odpovídá potřebám běžného výrobního procesu, tj. znát základní technologické (slévárenské) parametry oceli a dosáhnout požadované pevnostní i plastické hodnoty. V rámci experimentu byly ověřeny dva způsoby metalurgie výroby duplexních ocelí, s a bez využití vakuování oceli, pro duplexní ocele A890Gr4a, 5A a 6A lišící se hodnotou PREN. U všech ocelí byl nejdříve po mechanické i metalografické stránce ověřen litý stav oceli. Následně po TZ v ŽĎAS, a.s. byly ověřeny mechanické vlastnosti. U všech sledovaných ocelí byl normou požadované hodnoty dosaženy. Z pohledu strukturního bylo zajímavé především studium intermetalických fází nalezených v litém stavu. Bohužel v práci nebyl učiněn pokus o analýzu těchto fází pomocí elektronové mikroskopie, takže hodnocení je omezeno pouze na obecné konstatování , že vyšší obsah Cr a Mo podporuje vznik fází sigma a chí. Technologické zkoušky byly realizovány na tzv. Lukešově modelu, který kombinuje možnosti zjištění délkového i objemového smrštění. Experimentálně zjištěné údaje, omezené několika neúspěchy při odlévání, sice neumožnily hlubší rozbor problematiky, nicméně přinesly základní údaje vhodné pro práci technologa slévárny. Celkový dojem z předložené práce je kladný, hodnotím ji stupněm „B“.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	C

Navrhovaná známka: B

Otázky

V kapitole 1.4.2 popisujete úplnou rozpustnost Ni v austenitických ocelích pro obsahy Ni až do 55% a níže popisujete vysoké riziko segragace daného prvku. Jaký rovnovážný rozdělovací koeficient v tavenině Fe má Ni oproti jiným standardně v oceli přítomným prvkům, např, C,Mn,Si,S,P?
V kapitole 2.4. uvádíte, že vznik sigma fáze je rychlejší při ohřevu a proto při ochlazování z teploty žíhání prakticky nehrozí její vznik i u rozměrných odlitků. Jak tedy vysvětlíte důvod ochlazení Vámi ověřovaných materiálů do vody, uváděný v kapitole 3.4.?
Vámi prováděné zkoušky byly realizovány s využitím procesu AlphaSet a křemenného ostřiva. Jaká další ostřiva (přírodní nebo umělá) jsou ve slévárnách běžně používána? Vyjmenujte a případně velmi stručně popište alespoň 4 samotuhnoucí systémy formovacích směsí (organické nebo anorganické) v současnosti standardně používané.
V kapitole 4.6. jsou popsány obsahy feritu ve struktuře oceli A890Gr4A vakuované a nevakuované, s rozdílem v obsahu feritu 12%(stav po TZ) až 14%(litý stav), přestože se v kapitolách 3.2.2. a 3.2.3. nezmiňujete o nějakých důležitých rozdílech v chemickém složení obou ocelí? Jak si to vysvětlujete?
Vztahy pro výpočet Cr a Ni ekvivalentů použité v kapitole 1.3.1 nebo vztahy v kapitole 2. jsou původní pro Schaefflerův diagram? Mohou být pro původní Schaefflerův diagram použity tak, jak jste to realizoval v kapitole 3? Popište v krátkosti diagram De Longa.