BUKÁČKOVÁ, I. Modifikace katodového materiálu na bázi niklu a manganu pro Li-ion články [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Náplní bakalářské práce studentky byla modifikace katodového materiálu LiNi0,5Mn1,5O4 pro lithno-iontové články. V teoretické části nás studentka seznamuje s historií lithono-iontových článků a shrnuje výhody a nevýhody tohoto typu baterií, dále popisuje základní funkci tohoto systému a konstrukci lithono-iontových akumulátorů. Velmi lehce se věnuje i anodovým materiálům. V další části jsou více rozepsány různé druhy katodových materiálu a jejich vlastnosti. Studentka také v práci popisuje metody a zařízení, které byly využity pro měření. V praktické části se zabývá syntézou katodových materiálů s různým zastoupením Mn a Ni pomocí dosud nepoužité metody a dále tyto materiály srovnává se základním materiálem vyrobeným pomocí jak této nové metody tak pomocí již vyzkoušené metody syntézy. Tyto materiály jsou porovnány pomocí dosažené kapacity a jejich stability při cyklování při různém zatížení. Práce je zpracována přehledně a splňuje podmínky kladené na její rozsah. Z mého pohledu bych, ale věnoval více prostoru popisu katodových materiálů. Studentka se snažila pracovat samostatně, ale bylo ji za potřebí občas nasměrovat a vysvětlit co je v rámci práce požadováno. Dále bych ocenil o trochu lepší interpretaci dosažených výsledků. Celkově práci hodnotím v rámci požadavků na bakalářskou práci jako dobrou. Práci doporučuji ji k obhajobě a hodnotím ji 85b.
Studentka Ivana Bukáčková podala závěrečnou práci z oblasti výzkumu a vývoje nových lithno – iontových baterií. Její práce je součástí programu, který se zabývá přípravou a vlastnostmi nových katodových materiálů obsahujících oxidy manganu a niklu. Tyto materiály jsou v popředí zájmu elektrochemiků pracujících v oboru již po několik let. Jejich význačnou předností je to, že naznačují možnost sestrojit články pro tyto baterie o napětí v rozsahu 4 až 5 V a úměrně tomu o vyšší hustotě energie. Základním úkolem vytčeným sl. Bukáčkovou bylo ověřit několik metod přípravy těchto materiálů metodami reakce pevné fáze a jeden ze zkoumaných způsobů doporučit jako perspektivní. Tento úkol práce beze zbytku splnila. Práce byla obtížná a vyžadovala jistou preciznost při syntetických pracích. Rovněž je třeba vidět jistou časovou náročnost potřebných úkonů. Studentka se dále prakticky seznámila se základními metodami měření materiálů pro chemické zdroje proudu. K práci mám několik drobných připomínek: 1. Možná, že by se dal nalézt způsob označení jednotlivých technologií takový, aby byl na první pohled jasný způsob přípravy materiálů. 2. Je správné označení EDS ? Jestli ano tak čím se liší od metody (a zařízení) EDX? 3. Str. 26: materiál po 40 minutovém chodu – to se myslí po nějakém dalším předcházejícím mletí? 4. Obr. 18 a 25: lze činit aspoň přibližné závěry o tvaru zrn? 5. Je už aspoň přibližně znám původ druhé prodlevy na vybíjecích křivkách? 6. Jaké by byly potřebné změny technologického postupu pro přípravu materiálů s poněkud odlišnou stechiometrií a částečnou náhradou niklu jinými prvky? Celkově je práce velmi přehledná a stylisticky dobře napsaná. Doporučuji práci přijmout k dalšímu řízení a doporučuji klasifikaci 95 body, tj. klasifikační stupeň „A“.
eVSKP id 74452