KRŠIAK, O. Návrh optimalizací zavážecího zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Práce Návrh optimalizací zavážecího zařízení se zabývá analýzou zavážecího zařízení, které má charakter potrubní pošty. Toto zařízení bylo ve stádiu návrhu a existovalo pouze jako 3D model. Samotná práce je členěna do několika logicky navazujících celků. Autor svoji práci začíná analýzou současného stavu modelu, kde se zaměřuje nedostatky zařízení, na které se hodlá v průběhu práce zaměřit. Na tuto část navazuje široké pojednání o potrubí a různých způsobech jeho spojování. V další části je řešena problematika těsnění a optimalizace provozních netěsností. Zde se autor podrobně zabývá vlivy, které ovlivňují samotný výběr těsnění a následně uvádí přehled běžně používaných těsnění. V předposlední části autor zpracoval přehled různých hliníkových slitin, které by bylo možné použít pro výrobu jednotlivých částí zařízení. Podrobně zpracoval obsah nečistot v jednotlivých slitinách tak, aby následně mohl zhodnotit jejich dopad, při vystavení neutronového toku. V posledním bodě práce se autor zamýšlí nad možnostmi prodloužení zařízení při zachování snadné transportovatelnosti a obecně se zaměřil na měření rychlosti vzorku její optimalizaci. Samotná práce je zpracována přehledně a logicky členěná. Není striktně rozdělena na teoretickou a praktickou část, nýbrž za každou řešenou problematikou je uvedena část s návrhovým opatřením. Autor dobře zpracoval problematiku týkající se různých typů spojů potrubí a kvalitně zanalyzoval slitiny hliníku z pohledu obsažených nečistot. K práci mám následující výhrady. V práci postrádám souhrnný přehled parametrů zařízení před a po optimalizaci včetně nároků kladených na zařízení (transportovatelnost, pracovní teplota, max. průměr..). Kvalitu analýzy dopadu nečistot v konstrukčním materiálu snižuje záměna reakce n, 2n za reakci n, 3n. Kvalitu práce rovněž snižuje pouze povrchní analýza měření rychlosti a zejména doby transportu vzorku bez hlubšího zkoumání nad praktickým výstupem a provedením. Dále výkresová dokumentace postrádá výkres s přehledným označením jednotlivých dílů sestavy, aby bylo možno snadno identifikovat jednotlivé pohledy uvedené v přílohách. Práce rovněž obsahuje malé množství gramatických a stylistických chyb. I přes tyto výtky autor namodeloval několik zajímavých vylepšení a zejména v závěru řešení své práce projevil velmi aktivní přístup k řešené problematice, proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 70b, tedy stupněm C. K práci mám následující otázky. Jaký bude vnitřní průměr kanálu zavážecího zařízení – v příloze E je uveden vnější průměr 30mm, v tab. 5-1 uvádíte trubku 33x30 mm – koresponduje model s reálně vyráběnými trubkami z tab. 5-1? Proč jste zvolil odlišný materiál na výrobu potrubí (EN AW-6063) a přírub (Dural – EN AW-2017)?
Bakalářská práce je všeobecně zaměřena na optimalizaci zavážecího zařízení pro ozařování vzorku ve výzkumném reaktoru. V první úvodní kapitole autor představuje problematiku bakalářské práce. Ve druhé kapitole provádí anýzu současného stavu zařízení. Třetí kapitola je věnována rozboru potrubního vedení, popisu přírub a dalších spojů a nakonec výběru vhodné příruby pro zavážecí stroj. Čtvrtá kapitola se věnuje převážně výběru vhodného těsnění pro zvolenou přírubu. Pátá kapitola rozebírá návrh vhodného materiálu, ze kterého má být zavážecí stroj vyroben a konečně šestá kapitola je věnována problematice prodloužení zavážecího stroje a problematice měření doby průletu rychlosti transportu vzorku. K vlastnímu hodnocení bych uvedl, že odhlédneme-li od faktu, že práce obsahuje jisté množství nepřesných formulací, je možno konstatovat, že studijní prameny byly využity jak české, anglické a dokonce i německé, ale jejich počet mohl být vyšší (z celkových 24 citací je minimálně 6 materiálovými listy slitin hliníku). Struktura práce je logická a odpovídá bodům zadání. Velké výhrady mám ovšem k obsahovému naplnění práce. V první kapitole postrádám výraznější kritiku současného stavu, kdy by navržený koncept byl podroben důsledné analýze slabých míst. První bod se vymezuje víceméně na popis zařízení s poukazem na jedno slabé místo, přičemž text je doplněn o obrázky s nízkou vypovídající hodnotou. Autor zde například ukazuje, kam se na přírubě ukládá těsnění. Problematika použitých materiálu zde není rozvedena vůbec. Bod číslo dva je splněn, pro zavážecí zařízení byl proveden rozbor dostupných přírub a těsnění a byla vybrána vhodná kombinace těchto komponent. Na druhou stranu je nutné říci, že vzhledem k tomu, že zařízení má pracovat při pokojové teplotě a za normálních podmínek, byly při výběru komponent brány v potaz i takové parametry, které nejsou relevantní (např. kapitola 4.1.3 je věnována problematice vakua, tabulka 4-5 ukazuje teplotní limity těsnících materiálů). Bod zadání, ve kterém je požadován výběr vhodného materiálu, byl splněn rovněž s výtkami. Vhodný materiál je sice zvolen, ale po dlouhém výčtu mechanických vlastností a složení hliníkových slitin je z neutronických vlastností rozveden zejména poločas rozpadu aktivačních produktů pro různé reakce. Vzhledem k tomu, že problematika aktivace materiálu měla tvořit jedno z hlavních témat této kapitoly, mohla být rozvedena mnohem více a měla být vedena poněkud jiným směrem. Analýzy prodloužení zařízení, možností měření doby průletu a optimalizace rychlosti transportu vzorku jsou provedeny velmi povrchně. V případě návrhu prodloužení zařízení je zde uveden pouze krátký odstavec s velmi všeobecnými úvahami. K měření doby průletu vzorku je sice navrhováno užít anemometru, kanálového čidla vzduchu a laserové závory, ale žádná další studie není provedena a stejně tak optimalizace rychlosti transportu se opět omezuje na jeden odstavec s úvahami, které zůstávají velmi všeobecné. Součástí bakalářské práce je zpracována rovněž výkresová dokumentace a byl vytvořen model v programu Inventor. Vzhledem k oboru studia autora práce se dá očekávat, že kvalita výkresové dokumentace nebude splňovat všechny nároky na ni obvykle kladené. I tak ale výkresovou dokumentaci shledávám nedostatečnou a nepřehlednou (dle současných výkresů není možné komponenty vyrobit, není zpracována výkresová dokumentace všech hlavních částí, chybí výkres sestavy). Přiložený model v programu Inventor tuto situaci částečně zlepšuje, není ale možné ho považovat za plnou náhradu výkresové dokumentace. Závěrem samotného hodnocení je možné říci, že samotná práce poskytovala velký potenciál pro vlastní tvůrčí invenci autora, kdy autor mohl navrhnout různá řešení problémů předložených v tématu bakalářské práce. Nutno konstatovat, že tento potenciál nebyl zdaleka využit a vlastní přínos práce je minimální. Práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením 55 bodů.
eVSKP id 73533