SCHITTENHELM, D. Energetický potenciál vody v chovných nádržích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Dominik Schittenhelm se v bakalářské práci zabýval využitím energetického potenciálu vody v chovných nádržích v soukromém rybářství v okolí města Šumperka. V úvodní části se zabývá možnostmi jak v těchto nádržích energii efektivně přeměnit a smysluplně využít. Tato část svým rozsahem potvrzuje důkladné nastudování řešené problematiky. Velmi podrobně je popsána Bánkiho turbína, která je v práci navržena pro odpadní výtoky z chovných nádrží. Student se aktivně podílel na řešení problematiky a na měření veličin přímo v dané lokalitě. Následně vyhodnotil naměřené parametry a navrhl řešení, které je snadno realizovatelné. Jedná se o využití Bánkiho turbíny ve spojení se stejnosměrným generátorem. Hlavní část práce se zabývá konkrétním konstrukčním řešením včetně rozkreslení jednotlivých prvků potřebných pro výrobu turbíny a cenové kalkulace. V závěru práce je uvedeno ekonomické zhodnocení popisovaného řešení. Práce je z mého pohledu na velmi kvalitní úrovni jak po obsahové, tak po formální stránce. Autor pracoval samostatně a pravidelně konzultoval stávající postup. Předložená práce prokazuje komplexní znalosti řešené problematiky a doporučuji ji k obhajobě.
Student Dominik Schittenhelm zpracoval práci na velice zajímavé téma: Energetický potenciál vody v chovných nádržích. Předem musím konstatovat, že energetický zisk těchto zařízení je malý, ovšem pro provozovatele může být úspora nákladů při přečerpávání výrazná. Oponent však nemá možnost zhodnotit, jak moc je přínosná technologie pro provozovatele. Jaký je příkon čerpadel, popřípadě jaké jsou celkové finanční náklady provozovatele. A z toho plynoucí otázka, jestli má vůbec smysl dělat poměrně náročná technická opatření pro relativně malý přínos. Autor se na začátku práce věnuje obecným popisům vodních motorů – vodním kolům a turbínám. Nesouhlasím s názorem na straně 22, že přetlakové turbíny jsou určeny na velké spády (vyjma Francisovy). Bankiho turbína taktéž není čistě rovnotlaká, jak předestírá autor na další straně. Velice kritický jsem k vlastnímu návrhu turbíny. V podstatě se jedná o kompletně převzatý návrh z odkazu označeného číslicí 7. Nejsou zde vysvětlené jednotlivé konstanty. Následně se v práci dozvídáme, že budeme potřebovat trubky o světlosti DN 18,069 mm (!), 23,390 mm a 29,306 mm pro výrobu lopatek. Všeobecně se volí vždy nejbližší vyšší průměr a ten se zpětně kontroluje. Autor tento aspekt nerespektuje. V tom případě je návrh postaven na nereálných předpokladech. Další kapitola se věnuje návrhu převodu mezi turbínou a generátorem. V sekci o generátoru autor uvádí, že v další podkapitole rozebere princip synchronního generátoru s permanentními magnety. Podkapitola zcela chybí. Kapitola 4.4 pojednává o návrhu průřezu vodiče. Návrh je ovšem špatný! Pokud autor uvažuje DC rozvod, není možné počítat s resistancí vedení pouze pro jeden vodič, ale pro dva! Správně by tedy vyšly dvojnásobné ztráty! Poslední kapitola hodnotí ekonomický přínos. Nerozumím, proč autor vybral DC generátor. Chovné nádrže mají DC rozvod? Každopádně v kalkulaci se nepočítá s jakýmkoliv měničem DC/AC. Uvažovaný přínos je proto mírně řečeno diskutabilní. Poslední věta v závěru doporučuje čerpadlo s opravdu malým příkonem. Naopak kladně hodnotím výpočty pro určení průtoku. Zde použil invenční řešení. Další kladnou stránkou je to, že práce je psaná v prostředí LaTeX, což samo o sobě kladlo nemalé autorovo úsilí. Formální zpracování práce není dobré. Autor často zaměňuje desetinnou čárku a tečku, což je matoucí. Práci hodnotím stupněm D.
eVSKP id 73562