ADÁMEK, O. Ukazatele spolehlivosti v podmínkách různých typů distribučních sítí vn [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Diplomant rozčlenil svoji práci do šesti logicky na sebe navazujících kapitol. V úvodních kapitolách uvádí základní pojmy teorie spolehlivosti, pojednává o spolehlivosti dodávky elektrické energie z distribučních sítí a o metodách jejího výpočtu. V praktické části, v kapitole 5, diplomant provedl simulaci spolehlivosti pro 2 modely distribuční sítě se jmenovitým napětím 10kV a 22kV. Pro generování počtu poruch použil Poissonovo rozdělení a na stanovení dob trvání poruch aplikoval logaritmicko – normální rozdělení. Pro zkoumání vlivu typu sítě vn na hodnoty vybraných ukazatelů diplomant vytvořil v Matlabu výpočetní program. V kapitole 5.3., “Citlivostní analýza“, postrádám vysvětlení výběru hodnot, pro které byla citlivostní analýza provedena. Zjištěné výsledky diplomant zpracoval tabelárně a graficky a jejich vyhodnocení provedl v závěru práce. Práce se zabývá aktuální problematikou. Její textová i grafická část je na dobré úrovni. Diplomová práce splňuje požadavky zadání a proto ji navrhuji přijmout k obhajobě.
Předložená diplomová práce se v úvodní teoretické části věnuje spolehlivosti v elektroenergetice a spolehlivosti distribučních sítí. Jsou uvedeny základní obecné definice a popsány některé související problémy na základě dostupné literatury. Místy je tato část nekonkrétní – např. typy sítí jsou popsány zcela obecně bez uvedení, které jsou v praxi používány. Seznam použité literatury je odpovídající, avšak tato literatura mohla být využita důkladněji (zejména srovnávací zprávy CEER). V praktické části je provedena simulace spolehlivosti pro dva modely distribuční sítě. K tomu účelu student vytvořil program v Matlabu. Zpracování kódu mohlo být provedeno efektivněji a elegantněji. Např. zdlouhavé opakování velkých částí kódu pro jednotlivé vývody mohl eliminovat jeden cyklus for nebo vytvoření funkce, čímž by se otevřela možnost univerzálnějšího využívání programu (takto je použitelný jen pro jedinou pevnou topologii sítě). Výpočet průměrné doby trvání poruchy v kap. 5.2.2.4 je chybný. Uvedený algoritmus počítá průměrnou souhrnnou roční dobu trvání poruch pro roky s alespoň jednou poruchou (tj. nikoliv průměr pro jednu poruchu). Nicméně výpočet má pouze kontrolní charakter a neovlivňuje výsledky požadované zadáním. V kapitole s citlivostní analýzou postrádám zdůvodnění volby hodnot, pro které byla tato analýza provedena. Nepovažuji za adekvátní, aby bylo hovořeno o „síti v ČR“ a „sítí v Německu (DE)“, jak je tomu např. v kap. 5.3. Sítě, pro které byl výpočet (v souladu se zadáním) prováděn, jsou čistě modelové. Používaná spojení jsou tak zavádějící. Práce toto vysvětluje a uvádí na pravou míru až v kapitole 6 Závěr. K práci mám dále tyto připomínky: • Kap. 2.2 a 2.2.1 jsou nadepsány „Typy sítí vn užívaných v Německu“, resp. „Příklady používaných sítí v Německu“, přičemž uveden je jediný příklad a jediné používané napětí. • Obr. 2-6 má chybný popis (možnost rozpojení je zřejmě v rozvodně vn, nikoliv vvn). • Odkazy na citaci z totožného zdroje uváděné téměř za každou větou v kap. 3.1 na str. 19 a 20 působí nepřiměřeně (lze uvést jednou na začátku kapitola apod.). • Vztahy (3.5) až (3.9) jsou uvedeny ve velmi obecné formě, která nedává jasný návod na výpočet ukazatelů v praxi (přitom jsou tyto ukazatele v praktické části – v kap. 5 – používány). • Slovní popisy ukazatelů SAIFI v kap. 3.2.2.1 (odst. 2) a SAIDI v kap. 3.2.2.2 (odst. 2) jsou chybné (např. SAIFI není „průměrný počet odběratelů, které zasáhlo přerušení“, ale průměrný počet přerušení u „odběratele“ (přesněji „u zákazníka v síti“). • V kap. 3.3, odst. 1, předposlední větě patří místo „dodavatele“ „distributora“ (jde o dva různé účastníky trhu, přičemž dodavatel není schopen ukazatele nepřetržitosti SAIFI a SAIDI ovlivnit). • V kap. 3.3, odst. 1, poslední věta si jednotlivé části souvětí protiřečí (jak může zákazník volit „mezi nízkou cenou a spolehlivostí“, když „zůstává připojen ... v dané lokalitě“). • V Tab. 3-2 jsou chybné jednotky u měrných poruchovostí kabelů a vodičů (zřejmě jde o 1/100 km/rok, nikoliv 1/rok). • Posl. odst. na str. 39 (kap. 5.1) je nevhodně formulovaný – zpráva CEER neudává pro Německo hodnoty ukazatelů jen za sítě 10 kV, ale za všechny distribuční sítě (tj. za všechna napětí; stejně tak u nás). • Odlišení symbolů v textu není důsledné (někde je použita kurzíva, jinde u téhož symbolu nikoliv). V Seznamu symbolů a zkratek jsou i zkratky kurzívou, čímž zaniká potřebné odlišení. • Číslování v seznamu s použitou literaturou není průběžné, což není vhodné, neboť to ztěžuje orientaci. • V práci se místy objevují formální chyby (chybějící slova, gramatické chyby, v kap. 3.6 chybné odkazy na kapitoly). • V práci je opakovaně používána formulace v 1. os. množného čísla, což nepovažuji pro technickou zprávu, kterou by tato diplomová práce měla být, za vhodné. Např. posl. věta 1. odstavce v kap. 5.2.2.4 „V algoritmu jsme tento problém vyřešili následovně:…“ vytváří dojem, že práci diplomant nezpracoval samostatně, byť je uveden jako jediný autor. Podobně i v závěru. Předložená práce splnila zadání, po formální stránce odpovídá požadavkům na diplomové práce, nicméně obsahuje řadu chyb a nepřesností a zpracování tématu mohlo být důkladnější.
eVSKP id 51952