ZEMAN, M. Vliv teploty přechodu na provozní parametry a životnost výkonných modulů LED [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student vypracoval všechny body práce dle zadání a dodržel předepsaný rozsah. Práce u světelných diod komplexně popisuje princip činnosti, provozní parametry i chování v extremních podmínkách. Dále je doplněna měřením a následným vyhodnocením na laboratorních přípravcích. Práce má dobrou formální úroveň, nicméně se v práci objevují špatně popsané obrázky nebo obrázky bez uvedeného zdroje. Jsou zde použita mnohá nepřesná vyjádření. Ve třetí kapitole „Princip funkce“ je princip funkce LED vysvětlován pouze na základě polovodiče založeném na křemíku. Dále na stránce 16 nabude čtenář dojmu, že výkonné LED jsou vždy provozovány se sériovým rezistorem. V kapitole 4.1 „Vznik bílé LED“ student uvádí, že smícháním jednotlivých diod RGB je pokryto celé spektrum světla. A v kapitole „Extrémní podmínky měření“ je uvedeno , že při vyšších teplotách PN přechodu využití proudového zdroje stoupá. Zde opět čtenář nabude dojmu, že při vyšších teplotách příkon diody stoupá, situace je bohužel opačná. I přes jisté chyby a nepřesnosti doporučuji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky.
V této práci se student Milan Zeman zabýval hodnocením vlastností LED zdrojů v závislosti na teplotě přechodu. Práce je rozdělena do několika kapitol, z nichž se jen jedna věnuje praktickému řešení problému, ostatní jsou teoretické, potažmo rešerší již známých poznatků. V úvodu autor shrnuje celou práci, což nemá být účelem této kapitoly. V teoretické části se autor zabývá rešerší dostupných poznatků o svítivých diodách, jejich vývoji a vlivu teploty na jejich provoz. Tato pasáž je vhodně rozdělena, ovšem obsahuje značné množství zavádějících formulací a nevhodných pojmů (označení světelného zdroje s LED jako „LED úsporná žárovka“, používání pojmu index barevného podání namísto vhodnějšího indexu podání barev apod.) Na str. 14 student popisuje běžně používané zdroje LED s měrným výkonem kolem 60 lm/W a uvádí, že je to téměř trojnásobek oproti klasické žárovce. Ta má ovšem ve skutečnosti měrný výkon přibližně do 15 lm/W, tudíž místo „téměř trojnásobku“ se jedná o čtyřnásobek. Na str. 16 student popisuje vznik tepelných ztrát na PN přechodu pomocí modelu se sériovým odporem. Při uvažování účinnosti pak energetickou ztrátu na tomto odporu odečítá. Tím sice dosáhne vyšší hodnoty účinnosti, ale část ztrátové energie zanedbá. Celý tento náhradní model by bylo vhodné lépe popsat, v současné formě působí kapitola 5.1 zmatečně. Na str. 21 a 22 mi chybí citace zdroje vztahů 6.1 a 6.2 a obrázku 6.2. Předpokládám, že tyto vztahy nejsou autorovy původní. V kapitole 7 se student věnuje samotnému měření na testovacím kusu LED. Grafy jsou zpracovány do podoby, ze které jsou dobře patrné výsledky měření. Nadbytečné se jeví zobrazení dvou grafů pod sebou vyjadřujících stejnou skutečnost (obr. 7.3 + 7.4 a obr. 7.5 + 7.6, jednou v absolutních a jednou v poměrných hodnotách). V obr. 7.9 v legendě student uvádí veličinu světelný výkon – zřejmě má na mysli měrný výkon. Celkově práce zpracovává všechny body zadání, i když některé poměrně stručně. Z odborného hlediska snižuje kvalitu práce značné množství nevhodných formulací, nevhodně použitých výrazů a odborných nepřesností. Další výtka směřuje k provedení seznamu literatury, kdy některé zdroje nejsou uvedeny v souladu s běžnými standardy. Práce také obsahuje značné množství gramatických chyb. Přes tyto výhrady doporučuji tuto práci k obhajobě u SZZ a navrhuji ji hodnotit známkou uspokojivou (D).
eVSKP id 51935