ŠTICHOVÁ, Z. Kapalné elektrolyty pro lithno-iontové akumulátory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Zuzana Štichová zpracovala práci na tema " Kapalné elektrolyty pro lithno-iontové akumulátory". V teoretické části práce dobře popsala vlastnosti kladené na kapalné elektrolyty pro lithno-iontové akumulátory a metody měření zadaných vlastností. Experimentální část zahrnuje přípravu těchto elektrolytů, změření jejich dynamické viskozity, elektrické vodivosti, bodů tuhnutí a permitivity. Pracovala samostatně a iniciativně. Práce má velmi dobrou grafickou úroveň. K práci mám několik drobných připomínek. Naměřené grafické závistosti se obvykle označují také jako obrázek s číslováním navazujícím na teoretickou část práce. Čím by mohl abýt způsobena anomálie hodnoty bodu tuhnutí pro 20% sulfolanu ( graf 12)? Práci doporučuji přijmout k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 47/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 19/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 18/20 | |
| Využití literatury | B | 8/10 |
Tato práce je přiměřeně rozsáhlá (62 stran). Tématem práce je studium základních vlastností organického rozpouštědla sulfolane a možnosti jeho využití jako rozpouštědla pro různé elektrochemické systémy, především pro lithiové a litho – iontové baterie. Teoretický a studijní úvod v rozsahu 30 stran shrnuje základní nároky kladené na elektrolyty pro popsané použití i a uvádí některé známé vlastnosti sulfonanových systémů. Těžiště pokusné části je srovnání vlastností roztoků lithných solí v čistém sulfolane a v jeho binární směsi s propylenkarbonátem. Cílem těchto směsí je překonání zásadního nedostatku sulfolane, kterou je příliš vysoký bod tuhnutí. Autorka především popsala metodiku obecně a pak i metodiku konkrétně použitou v práci. Kromě měrné vodivosti a viskosity v závislosti na teplotě se pak uvádí i optické a dielektrické vlastnosti, body tuhnutí a teploty bodu vzplanutí. Tato poslední veličina je významná, neboť naznačuje možnost zvýšení požární odolnosti lithiových baterií. Závěry poukazují na pozoruhodný jev. Při teplotě pod bodem tuhnutí samotného sulfolanu totiž roztoky jej obsahující zůstávají kapalné, ale řadou vlastností (viskosita, měrná vodivost) se značně odlišují od „vysokoteplotních“ oblastí nad 28,5 oC. Tento jev je dosud v odborné literatuře málo postižen a výsledky sl. Štíchové budou tvořit dobrý počátek pro jejich další zkoumání a publikaci. Jako další zajímavý výsledek zmiňuji potvrzenou platnost pozměněného Waldenova vztahu jak pro roztoky v samotném sulfolanu, tak i v jeho směsi s propylenkarbonátem, a to i co do velikosti numerických konstant. Také měření dielektrických vlastností je sice v počátečním stadiu orientačních pokusů, avšak bude třeba tyto experimenty řádně rozšířit. Tyto otázky a poznámky nijak nesnižují vědeckou hodnotu předložené diplomové práce, která ukazuje na jevy zajímavé pro fyzikální chemii kapalných roztoků pod bodem tuhnutí jejich tekuté složky. Po doplnění budou výsledky publikovány v nadnárodním časopise. Práci proto doporučuji přijmout jako podklad pro obhajobu a udělení příslušného akademického titulu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | A | 48/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 9/10 |
eVSKP id 40564