FOGL, M. Testování podpory kvalitativních požadavků služeb v experimentální datové síti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Novotný, Vít

Cílem diplomové práce Bc. Miroslava Fogla bylo testování chování služeb za různých podmínek podpory kvalitativních požadavků služeb v aktivních prvcích experimentální datové sítě. Diplomant musel vyřešit před vlastním testováním řadu úkolů – prostudovat problematiku podpory QoS, ze stávajícího vybavení laboratoře navrhnout a oživit experimentální pracoviště, seznámit se s konfigurací různorodých aktivních prvků, vybrat, realizovat, nakonfigurovat a zprovoznit různé typy služeb, jako VoIP, FTP, www, videostreaming, apod. a vytvořit si testovací scénáře tak, aby na nich mohl ukázat dopady různého nastavení podpory kvalitativních požadavků služeb. K řešení přistupoval s iniciativou a samostatností, dílčí výsledky průběžně konzultoval s vedoucím diplomové práce. Zpracování textové části diplomního projektu je taktéž na dobré úrovni a byla vypracována s dostatečným předstihem. Výsledky jeho práce svědčí o inženýrských schopnostech a zvládnutí problematiky zadaného úkolu. Výstupy práce bude možné využít v kurzu Architektura sítí. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení výborně – A/97

Posudek oponenta

Škorpil, Vladislav

Bc. Miroslav Fogl zpracoval diplomovou práci na téma „Testování podpory kvalitativních požadavků služeb v experimentální datové síti“. Zkráceně řečeno se autor měl zabývat podporou kvality služby v experimentální síti UTKO. Autor se dobře odkazuje na literaturu, proto mi není jasná uváděná rychlost hlasového spoje v Tab.1.1 na str.2 větší než 93kbit/s pro G.711, když pro hlas je obvykle požadována rychlost 64 kbit/s a tato hodnota je často využívána. Popis jevů je většinou správný, někdy však diskutabilní, např. na str.4 dole autor nerozlišuje práci v reálném čase on-line a off-line. Obr.1.3 na str.5 se mi zdá poněkud zmatečný, protože dle něj by proměnlivé zpoždění vznikalo pouze u příjemce. Ve smyslu IntServ, DiffServ a Best Effort nedoporučuji užívat pojmu „architektura“, za výstižnější považuji kategorie, princip, metoda apod. Teoretickou část považuji jinak za výstižnou a nemám k ní podstatné připomínky. Praktická část začíná v kapitole 5 na str.21. Není zřejmé, zda sestavení experimentální sítě je prací autora, nebo zda tato síť byla navržena např. vedoucím diplomové práce. Neústrojně působí věta „Některá stávající zařízení bylo třeba resetovat do továrního nastavení“. K dalším částem kapitoly 5 je obtížné se vyjadřovat, protože výstižně popisují potřebné pojmy. Grafické průběhy jsou správně ilustrativní, osy (zde zejména y) se však obvykle popisují celistvými hodnotami (např. Obr.5.32 doporučuji 1,2,3,4 Mbit/s), časová osa pak časem, nikoliv hodinovým údajem. K práci nemám žádné podstatné připomínky. Popsáno je, co uznal autor za vhodné a těžko doporučovat, aby popisoval také něco dalšího, pokud je zadání plněno. Rozsáhlejší rozbor by si možná zasloužila kapitola 6, Návrh pro menší podnikovou síť, ale autor je také limitován celkovou délkou práce. Po formální stránce je práce v pořádku, graficky odpovídá současným zvyklostem. V teoretické části jsou pouze černobílé obrázky, bylo by lepší nahradit je barevnými, zvláště když v praktické části barevné obrázky jsou. Kladně hodnotím kapitolu Závěr, která je optimálně rozsáhlá a přehledně shrnuje dosažené výsledky. Součástí práce je návrh dvou laboratorních úloh. Navrženy jsou přehledně včetně kontrolních otázek. Navržené laboratorní úlohy lze v oblasti sítí a QoS považovat za základní, proto je třeba očekávat dva „druhy“ studentů. Jedni se v problematice pohybují a nebude pro ně těžké laboratorní úlohy splnit. Pro ně jsou návody výborné. Existují však také studenti, kteří nejsou v probírané problematice na vynikající úrovně a pro ně je, myslím, textu a nových praktických poznatků příliš mnoho, aby je mohli v omezené době cvičení smysluplně splnit. Práce splňuje zadání a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 39850