GOTTVALD, M. Měření respiračních zvuků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Kolář, Radim

Student pracoval na tématu od počátku. Práce měla několik cílů. Jeden z nich byla rešerše v řešené oblasti. Bohužel se ukázalo, že anglická literatura činí studentovi potíže a tak tento cíl nebyl zcela splněn. Další problémy měl student i s hardwarovou realizací předzesilovače, prací v LabView či Matlabu. Se snahou však přistupoval ke každému dílčímu úkolu, což pozitivně hodnotím. Přes uvedené problémy byla práce dokončena v požadovaném termínu a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Rychtárik, Milan

Ze zadání vyplývá, že cílem této práce měla být hardwarové realizace měření respiračních zvuků plus vytvoření rešerše popisující současné způsoby měření a analýzy těchto zvuků. Slabý teoretický úvod práce se ovšem jen stěží dá nazvat rešerší. Popis fyziologie dýchací soustavy je sice namístě, ale není třeba věnovat mu více než dvě strany, část popisující na třech stranách plicní choroby je pak úplně zbytečná. Naopak více místa mělo být věnováno popisu respiračních zvuků a způsobům jejich měření. Obzvláště nějaké zhodnocení snímačů respiračních zvuků (např. jejich frekvenční charakteristiky) by bylo na místě. Za neomluvitelnou chybu pak považuji absolutní ignoraci citací v textu (které zároveň ani zdaleka neodpovídají normě). Pokud teoretická část zaostává, pak samotnou realizaci lze nazvat jedním slovem jako zoufalou. Z práce jsem ani nepochopil, co se vlastně autor snažil zrealizovat. V první části je jakýsi návrh předzesilovače, přičemž není jasné jakým způsobem by se měl použít a jaký je jeho smysl v měřícím řetězci (to by nám autor mohl osvětlit). Frekvenční charakteristiky tohoto zesilovače pak neodpovídají příliš tomu, co od audio zesilovače požadujeme (opět otázka pro autora). Popis osy y u výše zmíněných frekvenční charakteristik je pak zřejmě chybný. Dalších šest stránek práce pak zabírá komix se spektrogrami respiračních zvuků bez jakéhokoliv zhodnocení či alespoň zmínky o původu "analyzovaných" signálů. Poslední tři strany pak "popisují" realizaci měření zvuků prostřednictvím měřicího zařízení LabView s vykopírovanými katalogovými údaji, kterých je ostatně celá práce plná. Jedenáctiřádkový závěr je pak jen pouze labutí písní celé práce. Po formální stránce je práce nevyhovující z hlediska ignorace citací v textu. Celkově práce příliš nesvědčí o dostatečných teoretických i praktických znalostech řešitele, přesto práci navrhuji k obhajobě a nechávám na zhodnocení komisi, zda prezentované znalosti odpovídají úrovni budoucího bakaláře. Práci jako takovou hodnotím stupněm: dostatečně.

eVSKP id 13926