MATUG, M. Náhradní hlasivky pro generování zdrojového hlasu: Počítačové modelování funkce hlasivek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.
Předložená práce se zabývá komplexním výpočtovým modelováním funkce lidských hlasivek a vokálního traktu s využitím metody konečných prvků (MKP). Toto téma je aktuální pro pochopení biomechaniky tvorby lidského hlasu a pro budoucí návrh hlasivek umělých. Práce je systematicky a přehledně upořádána. V prvních částech je formulována problematika úlohy a uvedeny současné poznatky o základních způsobech náhrady lidského hlasu, vzniku a tvorbě hlasu, anatomii hrtanu, morfologii hlasivek a hlasových poruchách. Následující kapitola obsahuje rešeršní studii doposud v literatuře publikovaných výpočtových a experimentálních modelů hlasivek. Je konstatováno, že většina doposud v literatuře publikovaných modelů obsahuje různá zjednodušení a nezahrnuje všechny hlavní mechanismy, které se uplatňují u skutečných hlasivek. V další kapitole jsou potom uvedeny výsledky výpočtového modelování generování lidského hlasu šeptem. Na rovinném konečněprvkovém modelu je analyzován vliv mezihlasivkové mezery na vlastní frekvence vokálního traktu a průdušnice. Dále jsou v práci uvedeny výsledky rovinného (2D) MKP modelu samobuzeného kmitání lidských hlasivek v interakci s akustickými prostory vokálního traktu. Autor vycházel z předchozích modelů vytvořených na Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky a kladně je třeba hodnotit, že vytvořený model zohledňuje většinu mechanismů uplatňujících se u skutečných lidských hlasivek. Na vytvořeném modelu je analyzován vliv tuhosti a tlumení podpovrchové vrstvy hlasivek (lamina propria) a porovnáván vliv stlačitelného a nestlačitelného modelu proudění. Toto téma je také velmi aktuální, neboť většina výpočtových modelů publikovaných v literatuře používá nestlačitelný model proudění a akustika je následně počítána pomocí jiných metod. V následující části práce jsou potom prezentovány výsledky výpočtového modelování samobuzeného kmitání hlasivek na prostorovém (3D) MKP modelu. Zde je třeba zmínit, že délka výpočtů několika period kmitání hlasivek dosahuje u prostorového modelu několika dnů a vytváření a ladění modelu tak bylo poměrně časově náročné. Také v literatuře se objevuje relativně málo publikací řešících danou úlohu v prostoru. V poslední části práce je analyzována možnost náhrady přirozeného zdrojového hlasu pomocí plátkového elementu. Autor prokázal schopnost komplexního přístupu k řešení formulovaného problému a vytvořené výpočtové modely bude možno dále využít k detailnějšímu pochopení biomechaniky tvorby lidského hlasu, simulaci vlivu různých hlasivkových patologií a při analýze některých typů umělých hlasivek.
viz. posudek v pdf.
viz. posudek v pdf.
eVSKP id 80646