SYSEL, R. Automatizace tvorby SW řídicích systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Během zpracování diplomové práce student prokázal teoretické i praktické znalosti. Zadání práce vycházela s praxe a práce byla konzultována a odborně vedena externím pracovníkem. Formálních konzultací využíval v obvyklé míře. Hodnocení konzultana k práci přikládám.
Téma diplomové práce pana Sysla „Automatizace tvorby SW řídicích systémů“ je velmi široké, takže při hodnocení bylo třeba opírat se o upřesňující body stanovené pro vypracování DP. V nich je stanoveno, že se mají vytvořit nástroje pro automatizaci programování objektů vstupních (měření) a výstupních (obecně spotřebiče, resp. pohony). Očekával jsem tvorbu jak PLC kódu tak i vizualizace. Oprávněnost mého očekávání potvrzuje student v kapitole 2, kde uvádí, co bude výsledkem práce. Cituji z pasáže k obrázku 1: „Je na něm ukázáno, jak se dostane informace od hardwarového přístroje (ať už senzor nebo motor, ventil) do vizualizace. Od samotného zapojení do I/O karty, kdy prochází přes specializovaný funkční blok v PLC, který z něho převede informaci na obecnou informaci (stejný číselný formát) a tím dostaneme obecný jednoduchý objekt“. Konec citátu. Nicméně práce řeší pouze vizualizaci a to jen konkrétní systém WinCC, a byla značně přizpůsobena požadavkům firmy, pro kterou se vytvářela. V tomto ohledu se s autorem práce neshoduji ve výkladu zadání, nicméně budu jeho výklad akceptovat, leč s bodovou penalizací. Když se budeme věnovat řešení z pohledu vizualizace, dával bych přednost obecnějšímu řešení, které by se dalo snadno rozšířit i na jiné vývojové prostředí, např. InTouch apod. To by znamenalo neintegrovat tyto nástroje do daného vývojového prostředí WinCC. Svým pojetím a přístupem k problematice automatizace programování řídicích systémů (která je mimochodem velmi sofistikovaně vyřešena v aplikacích jako DeltaV od Emersonu nebo třeba System Platform od Wonderware), student hodnotu své práce opět snižuje. Co mohu v práci ohodnotit jako pozitivní a přínosné: Správné je jistě použití databáze jako místa pro uložení konfiguračních dat, protože má integrované nástroje na jejich validaci. Výsledkem je efektivní, pružný a jednoduše ovladatelný nástroj pro automatické vytvoření objektu (čidlo, motor). Takový nástroj je velmi cennou pomůckou programátora vizualizace při uvádění řídicího systému do provozu a při případných modifikacích technologie ve zkušebním provozu, kdy umožní snadné a rychlé vložení nového objektu do vizualizace. Nyní mé kritické připomínky. Obecně dost gramatických chyb a překlepů v celé práci. Více než polovina obrázků není odkazována a komentována v textu. Příkladem je Obr. 15, v kapitole 4.3.4. Zde mi není jasná funkce operátora. Zdá se mi, že vícekrát autor v práci zaměnil funkci operátora a programátora. Další moje výtka směřuje k nesprávným a nejasným formulacím a užívání pojmů, které nejsou vysvětleny. Např. opakovaně je v práci použit termín „alarm list“ v souvislostech, kdy by měl čtenář být informován, co to je, a co to obsahuje. Celkový dojem, jaký z hodnocené práce mám je, že student vytvořil nástroj, který si jako cíl stanovil, postupoval tak, že používal existující šablony a nástroje obsažené v systému WinCC a doplňoval či přepisoval je novými vlastnosti pomocí kratších kódů ve Visual Basicu. Z tohoto pohledu se mi zadání, a tím i vlastní DP jeví jako málo náročné. Připočtu-li výtky, které jsem uvedl, navrhuji hodnocení 65 bodů, tedy D.
eVSKP id 85471