Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Studentka Eva Habánková odevzdala bakalářskou práci na velmi vysoké úrovni. Problematiku komplikovaných mikroreologických stanovení zvládla na výbornou a její výsledky jsou cenným příspěvkem k problematice koloidních vlastností hyaluronanu. Navrhuji celkové hodnocení stupněm Výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Eva Habánková se v předložené bakalářské práci věnuje ověření využitelnosti mikroreologických technik při studiu strukturních změn ve vodných roztocích biopolymerů. Konkrétně se zaměřuje na roztoky hyaluronanu podrobené opakovanému cyklu mražení a rozmražování. Ačkoliv hlavní těžiště práce spočívá v testování a optimalizaci použité metodiky, zjištěné experimentální poznatky lze považovat za přínosné také v oblasti aplikovanému výzkumu hyaluronanu coby slibné suroviny pro vývoj nosičů léčiv s cílenou distribucí aktivních látek. Navíc je tato práce je psaná zajímavou a čtivou formou. V Teoretické části práce je přehledně představen jednak hyauluronan, coby konkrétní studovaný systém, a dále také princip jednotlivých aplikovaných instrumentálních technik - (mikro)reologie, IČ spektroskopie. K této části nemám z věcného hlediska žádné výtky či připomínky, z formálního pohledu bych pouze doporučil na nevhodné použití anglických výrazů v nadpisu kapitol (mean square displacement, dynamic light scattering). Dále se k této kapitole vztahuje jeden z mých níže uvedených dotazů k obhajobě. Kapitola „Současný stav řešené problematiky“ prezentuje výsledky literární rešerše na téma vývoj porézních materiálů pro tkáňové inženýrství na bázi hyaluronanu, se zvláštním zaměřením na gelaci hyaluronanu opakovaným mražením jeho vodných roztoků. V této kapitole studentka projevila schopnost dobře pracovat s dostupnými literárními zdroji (celkem 45 citovaných zdrojů), správně vybírat a srozumitelně formulovat hlavní dosud publikované poznatky. Poněkud dráždivě působí opakované citování Wikipedie, pro další práce studentce doporučuji internetové zdroje minimalizovat nebo zcela vyřadit. Co se experimentální náplně práce týče, konkrétní experimenty byly plánovány systematicky a vedly k zisku objemu dat, který dle mého názoru splňuje požadavky kladené na tento typ absolventské práce. Pracovní postup jednotlivých experimentů i způsob vyhodnocení naměřených dat je vysvětlen podrobně a srozumitelně. Také k diskuzi výsledků a definování hlavních závěrů studentka přistupuje věcně a logicky, chválím snahu kriticky posuzovat vypovídající hodnotu dat, která u prací na této úrovni často chybí. Nicméně, níže předkládám k experimentální náplni práce některé další dotazy, k nimž by se pro úplnost studentka mohla vyjádřit při k obhajobě své práce. O pečlivosti autorky svědčí také to, že jsem v práci nenalezl žádné typografické nedostatky, z hlediska formulačního bych doporučil snad pouze nahradit vhodnějšími alternativami slovní spojení „v neutrálnej vode“ (str. 20), „pomerné dobré výsledky“ (str. 21), příp. „dôveryhodnosť výsledkov“ (str. 23,24), "príliš drsnou technikou (str. 39". Bakalářská práce Evy Habánkové naplnila cíle stanovené v zadání, představuje čtivý a hlavně z metodického hlediska zajímavý souhrn nových experimentálních poznatků. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „Výborně (A)“.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Co vyjadřuje rovnice (16) na str. 16? Neměla by být druhá mocnina ve jmenovateli uvedena u proměnné I namísto t?
Tvar IČ spekter na obr. 22 naznačují, že spektra byla měřena diferečně (jako pozadí byla proměřena čistá voda). Je to tak? Pokud ano, bylo by vhodné to blíže specifikovat v kapitole 2.5. Jaké je rozlišení dle použitých parametrů měření? Je z tohoto pohledu vhodné uvádět pozice absorpčních pásu v číselném formátu na tři desetinná místa (viz str. 37)?
Studentka v kap. 4.3.1. uvádí, že metoda mikroreologie s využitím dynamického rozptylu světla se pro měření roztoků hyaluronanu s přídavkem mikročástic neosvědčila. Byla tato technika použita i pro měření roztoků bez přídavku mikročástic? Nemohla by např. změna distribuce velikosti částic v roztoku samotného hyaluronanu poskytnout cenné informace o případných agregačních procesech probíhajících v důsledku opakovaného mražení roztoků?
Jaké případné úpravy použitého postupu metody jednočásticové mikroreologie by pro navazující experimenty studentka doporučila? Nebylo by z hlediska nejistoty měření např. vhodnější mikroreologicky analyzovat sekvenční odběry z jediného, postupně zmražovaného a rozmražovaného, roztoku hyaluronanu?