HRONOVÁ, A. Studium agregačního chování huminových kyselin v prostředí cizorodých látek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
Studentka Aneta Hronová vypracovala bakalářskou práci zabývající se poměrně aktuálním tématem studia agregace huminových kyselin v prostředí obsahujícím další látky. Pro tyto účely byly zvoleny kationaktivní tenzidy. Cílem studentky bylo nejprve provést důkladnou rešerši, na jejímž základě byly vybrány a následně optimalizovány vhodné měřící metody (dynamický rozptyl světla a izotermická titrační kalorimetrie). Zejména v druhém případě jde o vysoce sofistikovanou metodu, kterou bylo třeba nejprve důkladně optimalizovat pro daný účel studia. Studentka Aneta Hronová se tohoto úkolu zhostila poměrně dobře. Velmi pozitivně hodnotím její přístup k bakalářské práci a to jak při práci v laboratoři, tak i při závěrečném zpracování a diskuzi výsledků. V rámci bakalářské práce se podařilo získat kvalitní experimentální data, která budou sloužit jako základ pro navazující výzkum zejména v oblasti studia reaktivity a agregačních procesů huminových kyselin. Předložená bakalářská práce splnila počáteční vytyčené cíle. Práci studentky Anety Hronové tedy doporučuji k obhajobě a navrhuji ji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená bakalářská práce studentky Anety Hronové je zaměřena na studium agregačního chování huminových kyselin v prostředí cizorodých látek, kde jako cizorodé látky jsou míněny především běžné tenzidy. Teoretická část (17 stran) sumarizuje základní poznatky o huminových látkách se zřetelem především na huminové kyseliny, částečně se autorka také věnuje struktuře, dělení, vlastnostem a použití tenzidů. Teoretická část bakalářské práce je zpracována poměrně kvalitně, ovšem s několika formálními nedostatky - V kapitole 2.1.1 není literatura řazena chronologicky. - Zdroj [14] není v textu nikde uveden, zatímco v seznamu literatury ano. - Nevhodná formulace v kapitole 2.2.6: “HK napomáhají půdu překypřit a rozdrobit a tak zlepšují její provzdušňování a zpracování.” - V kapitolách 2.3.1 a 2.3.2 by bylo dobré zvolit kvalitnější obrázky. Další kapitola Současný stav řešené problematiky (2 strany) je zaměřena na rešerší část a shrnuje publikace ostatních autorů věnující se interakci huminových kyselin s cizorodými látkami, především tenzidy. Této kapitole by dle mého názoru mělo být věnováno více prostoru a rešeršní část by měla být hlouběji zpracována. Rešeršní část je sice založena na 13 kvalitně zvolených publikací (především článků), ovšem tuto kapitolu by bylo dobré rozšířit. - Kapitola 3.1 – název kapitoly neodpovídá jejímu obsahu. Zatímco v názvu jsou uvedeny huminové kyseliny, v textu autorka popisuje interakci huminových látek s cizorodými látkami. Experimentální část je zpracována na 7 stranách. Navrhoval bych podrobnější popis experimentálního nastavení (např. počet skenů u FTIR spektroskopie, RPM). - Veškeré roztoky byly dle bakalářské práce připravovány v mili-Q vodě, zatímco v případě roztoku použitého pro stanovení karboxylátové kyselosti byla použita destilovaná voda a není uveden důvod proč. - V kapitole 4.6.4 Dynamický rozptyl světla je uvedena věta: „Pomocí automatického titrátoru byl přidáván do vzorku HK tenzid s krokem 0,1 g.dm-3 …“ Formulace je pravděpodobně neúplná. Kapitola Výsledky a diskuze je zpracována na 10 stranách, věnuje se charakterizaci huminových kyselin především s ohledem na elementární analýzu, stanovení kyselosti huminových kyselin. Především je tato kapitola věnována interakci huminových kyselin s tenzidy, která je zkoumána pomocí infračervené spektroskopie, dynamického rozptylu světla a izotermické titrační kalorimetrie. Naměřené výsledky jsou shrnuty do vhodných grafických závislostí, které jsou dobře diskutovány a z nichž jsou také kvalitně vyvozovány závěry. K této kapitole nemám žádné výtky. Bakalářská práce Anety Hronové představuje novou kapitolu studia interakce huminových kyselin s tenzidy pomocí dynamického rozptylu světla v kombinaci s izotermickou titrační kalorimetrií. Při bližším pohledu na závěrečnou práci je patrné, že studentka se zhostila svého úkolu velmi dobře, o čemž svědčí velké kvantum naměřených dat, které jsou ve většině případů také kvalitně diskutovány. Tuto práci celkově hodnotím známkou „A“, tedy výborně a doporučuji ji k obhajobě při státní závěrečné zkoušce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A |
eVSKP id 77287