LANGOVÁ, M. Možnosti využití plastifikátorů a superplastifikátorů v alkalicky aktivovaných systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
Studentka Markéta Langová vypracovala bakalářskou práci na téma "Možnosti využití plastifikátorů a superplastifikátorů v alkalicky aktivovaných systémech". Studentka si při práci počínala samostatně a iniciativně. V experimentální části provedla celou řadu časově náročných měření, což vedlo k úspěšnému nalezení vhodného typu a dávkování plastifikační přísady. Dosažené výsledky jsou kvalitně zpracovány a vhodně okomentovány. Bakalářská práce je zpracována velmi kvalitně a proto ji hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě před odbornou komisí.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | B | ||
Využití poznatků z literatury | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Studentka se zabývala studiem možnosti využití plastifikátorů a superplastifikátorů v alkalicky aktivovaných systémech. V teoretické části studentka stručně, ale přehledně zpracovala alkalicky aktivované systémy a především pak alkalicky aktivovanou strusku. Také kapitola charakterizace a rozdělení plastifikátorů a superplastifikátorů je logicky a přehledně zpracovaná. Použitá literatura svědčí o podrobném studiu těchto materiálů. Velmi nepřehledně jsou však občas používány a zaměňovány pojmy přísada a příměs a to nejen v teoretické části. Také pojem superplastifikátor a plastifikátor není vždy v textu celé práce zcela jasně oddělen definován, ale to lze přisoudit tomu, že tyto pojmy jsou definovanými pro pojiva na bázi cementů. Nicméně by bylo vhodné a přehlednější si pro tento systém určit terminologii alespoň pro potřeby práce. Kapitolu zabývající se stabilitou (super)plastifikátorů by mohla studenta zpracovat podrobněji nebo spíše přehledněji, např. s dělením podle základních typů plastifikátorů. V experimentální části byly stručně a dostatečně popsány použité materiály i metody. Pouze mám připomínku k tomu, že zde byly popsány jednotky měření pevností materiálů. Nicméně ve výsledkové části už nejsou jednotky ani v tabulkách ani v textu což je činí dost nepřehlednými. Výsledková část je velmi obsáhlá a svědčí o velkém počtu naměřených dat. Výsledky jsou dobře graficky zpracovány, jen jejich interpretace postrádá názornější (grafické nebo tabulkové) srovnání s výrobce doporučeným dávkováním nebo dávkováním nejlepším pro běžné cementové systémy i mezi sebou vzájemně. U testování stability plastifikátorů byla vhodně použita metoda IR spektrometrie a zde bych se zaměřil na lepší porovnání a studium systému čerstvý (super)plastifikátor-vodní sklo-a kombinace. Možná vhodnější by bylo použít jednodušší pro srovnání použít i čistší systém a studovat vliv pH na plastifikátory. Což by mohlo být předmětem dalšího studia. Závěr práce je velmi stručný, ale popisuje nejzajímavější nejlepší zjištěné výsledky. Práce popisuje přínosné a konkrétní výsledky pro aplikace alkalicky aktivovaných materiálů, které mají jistě velkou perspektivu ve stavebnictví. Doporučuji práci k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
Využití literatury a její citace | B | ||
Úroveň jazykového zpracování | B | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 76776