SMUTNÝ, M. Anténa pro impulzní širokopásmový signál [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student postupoval při řešení diplomové práce v souladu se zadáním. Provedená výchozí rešerše je dostatečně hluboce zpracována a je možno kladně hodnotit výběr relevantní literatury a to i cizojazyčné. V rámci postupu v řešení pracoval student zcela samostatně a s vlastní iniciativou. Bohužel minimálně využíval průběžné konzultace. Nebylo tak možno kontrolovat a připomínkovat průběh prací, a to jak v části simulační tak i konstrukční. Formální zpracování je na odpovídající úrovni. K vytknutí je ale ne vždy jednotné používání odborné terminologie, např. pojmů kmitočet a frekvence; v tabulce 3 se vyskytují chybné údaje. Z odborného pohledu se vyskytuje rovněž několik neodstraněných nedostatků. Na konci kapitoly 4 je tvrzení, že vlastnosti feritových jader z pohledu potlačení plášťových proudů na vedení je určeno zejména jejich permitivitou. V práci není komentována možnost vlivu nosné polyamidové konstrukce antény na její vlastnosti. Jelikož se jedná o širokopásmovou anténu, bylo by vhodné určit její výslednou šířku pásma pro stanovené kritérium např. velikost činitele odrazu. Výsledná šířka pásma není ale bohužel uvedena. V závěru je možno konstatovat, že zadání práce bylo splněno na velmi dobré úrovni. Práci doporučuji k obhajobě a s přihlédnutím k uvedeným nedostatkům navrhuji hodnocení 85 bodů.
Náročnost zadání diplomové práce hodnotím jako průměrně náročnou. Zadání sestává jak z rozsáhlé rešeršní studie, tak i z praktické části kombinující modelování antény, konstrukci a měření parametrů. Předložená diplomová práce splňuje zadání s menší výhradou týkající se diskuse dosažených výsledků. Zde bych očekával hlubší rozbor získaných výsledků jak modelováním, tak i měřením. Cílem práce, na základě rešerše, bylo navrhnout, realizovat a ověřit vlastnosti širokopásmové antény použitelné pro příjem pulzních signálů. Z hlediska rozsahu je práce průměrná. Bohužel je zde větší rozsah rešeršní části věnující se anténám (ani ne všem možným typům) na úkor vlastního návrhu. Pasáž věnující se principům antén bez bližší souvislosti s tématem práce (příjem impulzních signálů) zde působí spíše jako navýšení počtu stránek. Je škoda, že práce neobsahuje bližší seznámení s oblastí, pro kterou má být anténa určena. Především se jedná o problematiku přijímaných signálů – rozbor jejich vlastností jak v časové, tak i v kmitočtové oblasti. Na základě tohoto by se dal návrh antény ještě zpřesnit. Například znalost maximálních úrovní či šířka pásma by pomohla s volbou typu antény. Základní rozměry navrhované antény vychází ze znalosti kmitočtového rozsahu, který je specifikován „cca“. Nikde není v práci uvedena souvislost délky impulzního signálu s kmitočtovým rozsahem. V práci je pouze konstatováno, že bude probíhat příjem impulzních signálů s dobou trvání stovky pikosekund, čemuž odpovídá pracovní kmitočet cca od 200 MHz do 1 GHz. Daná struktura byla modelována v programu CST Microwave Studio, k čemuž mám tyto poznámky: - Bohužel práce postrádá popis nastavení vlastního simulátoru, na jehož základě by se dalo konstatovat, zda výsledky odpovídají realitě či ne. Jde například o obr.31,41 , kde je evidentní, že výpočet byl ukončen předčasně. S tímto bude souviset i tvar průběhu vstupního přizpůsobení. - Je škoda, že nebylo provedeno finální modelování antény s reálnými materiálovými parametry. - Dále postrádám podrobnější vysvětlení, proč a jak byl pro buzení „nadefinován“ nový budící signál a jaké jsou jeho vlastnosti v kmitočtové oblasti. - Nejsou porovnány výsledky původní optimalizované antény a antény se zmenšenými rozměry (S11, směrové charakteristiky). Z tabulky 3 vyplývá, že sice došlo k zmenšení průměru podstavy antény, ale naopak došlo k zvětšení celkové výšky antény. Tento úkon se mi zdá zbytečný vzhledem k tomu, že nedošlo k markantnímu snížení rozměrů. Na základě modelu byl vyroben vzorek antény, na kterém bylo provedeno měření základních elektrických parametrů. - Je zde konstatováno, že v bezodrazové komoře se dá s garantovanými výsledky měřit až od kmitočtu 900 MHz. Z textu není jasné, kde bylo tedy měřeno vstupní přizpůsobení antény. - Není uveden bližší popis měření parametrů antény. - Obr.57 (graf S11 pro DDA) se duplikuje s obr. 58. - Objevuje se zde monokónická anténa bez uvedení bližší souvislosti s řešeným problémem. Jsou zde uvedeny její měřené parametry a konstatováno, že vykazuje horší vlastnosti. Vyrobený vzorek antény byl ověřen i z hlediska příjmu impulzního signálu. Bohužel tu postrádám specifikaci generátoru impulzních signálů. Taktéž i popis uspořádání měřicího pracoviště obr.55 je nedostatečné. Na obr. 65 je zobrazen průběh impulzního signálu jak v časové, tak v kmitočtové oblasti. J e zde patrné, že signál obsahuje užitečné spektrální složky až do 1,4 GHz. Bohužel v práci jsou uvedeny parametry antény pouze do kmitočtu 1 GHz. Kladně hodnotím především výrobu dané antény.
eVSKP id 84677