TRÁVNÍČEK, V. Interaktivní prostorové zobrazení EEG parametrů z itrakraniálních elektrod v obrazových datech CT/MRI [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Hodnocená diplomová práce se zabývá implementací vizualizace parametrů intrakraniálního EEG ve snímcích MRI/CT. Práce je členěna do části teoretické a praktické. V teoretické části (kapitola 1–4) autor popisuje základní principy elektrofyziologie neuronu, měření EEG a operace s medicínskými MRI a CT snímky. Nedílnou součástí teoretické části je také zpracovaná rešerše zadaného tématu, přičemž využil dostupnou českou i zahraniční odbornou literaturu, zabývající se tímto tématem. Praktická část (kapitola 5–9) je věnována návrhu programového řešení a jeho implementaci. V průběhu řešení své dimplomové práce autor aktivně konzultoval grafické rozhraní a funkčnost programového řešení s lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, jakožto koncovými uživateli a netechnickými pracovníky. Jejich podněty a připomínky, pak bral při návrhu v potaz. Kromě dnes už běžné práce s Matlabem se autor pro implementaci svého návrhu musel seznámit s několika technologiemi a programovacími jazyky (MySQL, Python, PyQt). V průběhu osvojování těchto znalostí prokázal vysokou míru samostatnosti a schopnosti jednotlivé technologie účelně využívat. Programové řešení je plně funkční a zanedlouho bude aktivně využíváno lékaři ve FNUSA, a s větším časovým odstupem i na Mayo Clinic, jako doplňková informace při klinickém rozhodování. Práci bych vytkl nedokonalou formální stránku, kdy se autor nevyvaroval překlepů či nevhodného zalamování řádků. Dále bych zmínil určitý přesah rešerše problematiky do praktické části práce. Autor zmiňuje způsob vizualizace v návrhu metodiky, aniž by byl součástí rešerše. Přes tyto formální nedostatky autor splnil cíle práce a vytvořil plně funkční program.
Diplomová práce se zabývá velmi aktuálním tématem interaktivního zobrazení EEG parametrů z hloubkových elektrod. Úvodní teoretická část detailně popisuje základní principy elektrofyziologické aktivity mozkových struktur a možnosti jejího měření. Následně autor rozebírá problematiku zažitých standardů pro koregistraci a normalizaci MRI snímků společně s obecnou teorií obrazových transformací. Závěrem teoretického úvodů jsou popsány způsoby vizualizace EEG signálů z povrchových, subdurálních i hloubkových elektrod. Autor čerpal ze širokého spektra českých i zahraničních zdrojů v odpovídajícím rozsahu. Cílem práce bylo navržení metodiky pro vizualizaci EEG dat v nativních MRI snímcích vyšetřovaného pacienta. Oceňuji autorovu rešerši dostupných softwarových nástrojů (například program 3D Slicer) a jejich efektivní využití ke splnění zadání. Podle dosažených výsledků vznikl interaktivní a snadno ovladatelný nástroj, který zásadně přispěje k lepší vizualizaci experimentálních dat a má potenciál k využití i v klinické praxi. Dosažené výsledky jsou bohužel prezentovány v neucelené a nepřehledné formě. Kvalita práce zároveň trpí po formální stránce, zejména velkým množstvím překlepů, nejednotným stylem formátování odstavců a nejasnou logickou návazností některých kapitol. Přes tyto nedostatky však dosažené výsledky plně odpovídají zadání. Autor tak předkládá fungující vizualizační nástroj, jehož potřebnost a užitečnost je doložena implementací již ve dvou laboratořích zabývajících se intrakraniálním EEG. Otázky k obhajobě: Jaké základní nedostatky má měření intrakraniálního EEG signálu vůči společné referenci umístěné na skalpu a jakými způsoby je lze alespoň částečně kompenzovat? Vysvětlete jaké konkrétní funkce SPM knihovny jste použil a objasněte hlavní důvody vašeho rozhodnutí.
eVSKP id 84455