JAKUBECHOVÁ, J. Funkcionalizace zlatých nanočástic pro zobrazování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Diplomová práce Bc. Jany Jakubechové splňuje všechny body zadání, a to syntézu zlatých sférických nanočástic, jejich povrchovou úpravu vhodně zvolenými látkami z hlediska buněčné biokompatibility a následnou charakterizaci významných vlastností nanočástic, včetně velikosti, absorbance, pH řízené stability a základní analýzy cytotoxicity. Práce je logicky členěna, literární rešerše obsahově dostatečně pokrývá všechny kapitoly a text je napsán uceleně a srozumitelně. V práci je několik drobných nepřesností ve formulacích – například tvrzení v závěru „Nanočastice z prevedených syntéz sú polydisperzné, ale nie v takej miere aby spôsobovali toxicitu voči bunkám“. Pokud by příčinou cytotoxicity nanočástic měla být polydisperzita, není tento fakt v práci dostatečně diskutován. Dále u testu cytotoxicity chybí srovnání s nemodifikovanými nanočásticemi, tedy vzorkem C. Po formální stránce nemám výrazné připomínky, pouze v experimentální části nejsou v tabulce 4 uvedeny jednotky pro množství chemikálií a v seznamu zkratek je několik chybějících překladů z angličtiny. Práce poskytuje aktuální přehled problematiky a může sloužit jako kvalitní základ pro další výzkum v této oblasti. Studentka předvedla, že se umí výborně orientovat v relevantní odborné literatuře a rovněž při řešení experimentů a interpretaci výsledků prokázala dostatečné schopnosti a aktivitu. Práci hodnotím stupněm B, 86 body.
Studentka Jana Jakubechová se ve své práci zaměřila na syntézu koloidních zlatých nanočástic pomocí Turkevičovy metody. Připravené nanočástice byly v dalším kroku modifikovány glutathionem nebo polyethylenglykolem z důvodu snížení cytotoxicity. Velikost částic byla zjišťována jednak pomocí SEM analýzy a také pomocí DLS. Dále byla studována stabilita nanočástic a také jejich toxicita pomocí MTT testu. Autorka v teoretické části přehledně sumarizuje metody přípravy zlatých nanočástic, jejich funkcionalyzaci a v neposlední řadě i jejich aplikace a charakterizace. Autorka také nastiňuje problematiku cytotoxicity zlatých nanočástic. V experimentální části je popsána syntéza a modifikace zlatých nanočástic, jejich charakterizace a postup při zjišťování cytotoxicity. Tato kapitola by mohla být popsána trochu srozumitelněji, nejsou zde uvedeny koncentrace použitých chemikálií a u navážek (Tab. 4) nejsou uvedeny jednotky. V kapitole 4 týkající se výsledků a diskuze autorka diskutuje své výsledky, chybí mi zde ale podrobnější diskuze o vhodnosti použité syntézy a zvolených koncentrací reagentů. V práci postrádám zhodnocení chemických vlastností připravených nanočástic. V práci také zcela chybí obrázky, které by ukazovaly, jak se mění zbarvení roztoku nanočástic při různých velikostech a také před a po modifikaci. V textu není vysvětleno, jaký je rozdíl mezi vzorky A1-GSH, A2-GSH a A1 + GSH a A2 + GSH. Chybí mi zde porovnání cytotoxicity modifikovaných a nemodifikovaných zlatých nanočástic, aby se potvrdilo, zda dojde vlivem modifikace ke snížení cytotoxicity nebo ne. V grafu (Obr. 41) chybí chybové úsečky. Celkově práce odpovídá cílům, které si studentka stanovila. Teoretická část je vhodně doplněna dostatečným počtem citací. Po formální stránce má práce malé množství typografických chyb, občas se objevuje špatná terminologie („kruhová banka“ místo baňka s kulatým dnem, koncentrace vedena v l/ml místo v g/ml), kvalita některých obrázků není dostatečná. Za popisem obrázků se tečky nepíší, i když je to celá věta. Celkovou úroveň práce hodnotím stupněm B, 80 bodů, a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 84418