RYGLOVÁ, H. Stanovení aromaticky aktivních látek v sýrech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Vítová, Eva

Tato bakalářská práce je součástí rozsáhlé studie, která se zabývá studiem senzorické kvality přírodních sýrů eidamského typu, se zaměřením především na flavour a s ním související obsah aromaticky aktivních látek. Probíhá ve spolupráce s UTB ve Zlíně, která disponuje potřebným technologickým vybavením pro výrobu sýrů. Podstatou této práce bylo stanovení tzv. aromaticky aktivních látek. Tyto látky se podílejí na aroma a přispívají k celkovému flavouru sýrů. Jedná se o těkavé látky patřící do skupin alkoholů, aldehydů, ketonů, nižších mastných kyselin, esterů, laktonů, terpenů aj.; pro jejich extrakci z matrice sýrů byla použita metoda solid-phase microextraction, následně byly stanoveny plynovou chromatografií (SPME-GC-FID). Studentka projevovala o danou problematiku velký zájem, pracovala pečlivě a svědomitě. Prostudovala množství literárních zdrojů, jak odborné články a monografie v anglickém jazyce, tak i přehledné internetové zdroje. Při zpracování vhodně aplikovala i teoretické znalosti dosud získané v průběhu studia. Bez problémů zvládla práci s instrumentální technikou, samostatně si připravovala vzorky, organizovala průběh práce v laboratoři, správně vyhodnocovala získané výsledky. Výsledky představují velmi cenné východisko pro další navazující práci a budou součástí publikace na mezinárodní vědecké konferenci Chemistry and Life 2015, která se koná 2.- 4. září 2015 na FCH VUT v Brně.

Posudek oponenta

Diviš, Pavel

Práce Hany Ryglové splňuje požadavky zadání. Formálně je práce velmi dobře zpracována, škoda jen že v experimentální části obsahuje několik nepřesností a některé části práce nejsou plně realizovány. Je to otázka především validace použité metody, kdy absolutně chybí informace o limitech detekce a kvantifikace použité metody, o linearitě kalibrace apod. Autorka práce se odkazuje na 1 diplomovou a 1 bakalářskou práci, ve kterých však jakékoliv údaje tohoto typu také chybí. Informaci o linearitě kalibrace považuji za stěžejní vzhledem k použité metodě kvantifikace, tedy porovnání odezvy standardu a vzorku. Příliš nerozumím deklarované citlivosti metody pro propan-2-on, která je více než tisíckrát vyšší než u butan-2-onu. V bakalářské práci L. Butorové z roku 2012 (v této práci necitovaná) jsou uvedeny limity detekce a kvantifikace pro stanovení vybraných látek v sýrových analozích metodou SPME-GC-FID. Koncentrace naměřené v této práci pro některé alkoholy jsou pod limitem kvantifikace uvedeným v práci L. Butorové. Opět chybí jakákoliv diskuse. Výpočet směrodatné odchylky celkového obsahu vybraných aromaticky aktivních látek je nejasný, v práci není popsán. Na str. 36. autorka uvádí že počet identifikovaných sloučenin není ovlivněn pasteračním záhřevem, při teplotě 65stC však identifikovala 18 látek a při 74 stC 15 látek. Rozdíl není v práci diskutován. Jako nešťastné řešení považuji přečíslování píků v uvedených chromatogramech, pík určité látky by měl být označen vždy jedním číslem. Z pozice čísel mnohdy není patrné který pík má autorka na mysli, viz např. píky 3 a 4 příloze 1 a 2 apod. Řada píků není od sebe separována, v práci rovněž není tento problém řešen. V chromatogramu v příloze 2 je patrný pík fenylethanalu, látka však není zahrnuta do výsledků. V práci chybí chromatogram standardů pro porovnání s chromatogramy reálných vzorků. I přes zmíněné nedostatky v práci doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji známkou "B" tj. velmi dobře.

eVSKP id 77181