VARGOVČÍK, P. Řídicí jednotka výrobní linky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Zadání bakalářské práce patřilo svým rozsahem mezi obtížnější. Během plnění zadání práce student nastudoval znalosti z oblasti definované externím zadavatelem práce (společností ALPS Electric Czech), které se týkaly specifických požadavků na automatizaci výrobní linky. Cílem práce bylo vytvořit náhradu testovací a řídicí jednotky výrobní linky za pomocí modulu Raspberry PI, která byla dříve realizována pomocí PLC. Student dále získal praktické zkušenosti při návrhu elektrických obvodů modulu vstupů i výstupu a dále navrhl a realizoval zobecněný způsob definice výrobních a kontrolních postupů pro každé pracoviště výrobní linky a to včetně sběru získaných dat. Pracoval iniciativně, samostatně. Konzultací využíval spíše v menší míře. Úkoly zadání byly splněny, jen některé části výsledků práce by bylo vhodné v textu lépe prezentovat. Realizované zařízení, které student jistě při závěrečné obhajobě blíže představí, je jasným důkazem toho, že student zpracoval kvalitní dílo. Student věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si ale v dalších částech řešení práce pravděpodobně nevhodně rozvrhl a proto se ke konci práce dostal do časové tísně, kterou ale zvýšeným úsilím v závěru dokázal minimalizovat. Dosažené výsledky i formální zpracování práce jednoznačně svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Předložené práci navrhuji hodnocení: velmi dobře – B (84).
Zadání po stránce časové i odborné patří ke středně těžkým. Práce svědčí o velké šířce znalostí, které musel bakalář nastudovat a zpracovat pro vytvoření práce. Je také zřejmé, že navržené zařízení je funkční. V práci chybí úvod shrnující současný stav a požadavky na úpravy, dále chybí rozbor možných řešení s popisem nového řešení (blokové schémata …). Další body popisující konkrétní řešení jsou popsány velice podrobně a dají se považovat za vlastní práci bakaláře, a zároveň prokazují, že práci věnoval dostatek času a úsilí. Celá práce trpí tím, že bakalář popisuje, jak práci udělal, ale málokdy dává odpověď na otázku, proč to udělal a nenaznačuje souvislosti s ostatními částmi práce. Vlastní úkol práce a požadavky, které se měly splnit, jsou v textu práce velice obtížně dohledatelné. Z tohoto důvodu je velice obtížné konstatovat, do jaké míry bylo zadání splněno (především bod 3). Je to především tím, že bodu tři zadání měla být věnovaná ucelená kapitola s rozborem vstupů, funkčních bloků, toků dat a požadovanou činností a výsledky. Nepřítomnost tohoto uceleného rozboru snižuje kvalitu práce o několik řádů. Obdobně u bodu zadání 4 (a řešení v kapitole 4) bakalář přímo přistupuje k popisu realizace, bez jakéhokoli uvedení požadavků. V kapitole 7 neuvedl ani v jednom případě příklad, jak se grafický objekt propojí s kódem. U kapitoly věnované testování by mělo být napsáno, které vlastnosti a jak byly testovány, což by mělo korespondovat s jednotlivými vytvářenými celky. Textově je práce na dobré úrovni, několikrát se objevují termíny, které nejsou vysvětleny nebo provázány s ostatním textem (na str. 16 se objeví pojem terminál (jaká je jeho návaznost na zmiňovanou řídící jednotku) a to hned v souvislosti se stlačením tlačítka; dále se zde objeví činnosti menu displeje ve formě popisu procedur (například "zadání atmosférického tlaku" což je pro univerzální zařízení špatný popis) aniž by kdekoli předtím bylo řečeno, že jsou součástí systému. Před tímto mělo být uvedeno, co terminál dělá, co dělá program, jaké má návaznosti na stroje…). Není zmínka o činnosti původní řídící jednotky, která se má nahradit. Na str. 22 je odkaz na přílohu 11 se schématem resetovacího obvodu, kterou jsem v práci nenašel. Obr. 3.2 chyba toku dat u vstupních obvodů. Kapitola 4 obsahuje návrh a realizaci HW - popisuje HW propojení, ale neuvedl čeho, jak vypadá zařízení, jaká má být jeho činnost, jaké jsou I/O možnosti,… v 4.6 se píše, že konektory jsou umístěny tak aby se daly zasunout do desky - ale není uvedeno do jaké. V kapitole 4.4 napájení není řečeno, kde se získává napětí 24V ani jakou velikost má napětí jdoucí na vstup DSN2596. V kapitole 4.6.1 popisuje konfiguraci pro potřeby projektu - ale ještě nebylo řečeno co je projektem. Chybí rozbor současné situace, definice úkolu a postup jeho realizace - konkrétní realizace je již popsána (ale bez popsání předchozích kroků ztrácí hodně z vypovídací hodnoty). Kapitola 6 popisuje knihovnu pro grafický terminál - opět postrádám požadavky, ze kterých by bylo možné usoudit, že vyhovuje požadavkům a že bude možné ji správně naprogramovat. CD je dobře organizované, je zde fotodokumentace, adresáře vývoje SW práce, schémata DPS - celkově shrnují práci studenta. Stejně jako u zbytku práce ovšem bakalář předpokládá od čtenáře znalosti, které nemůže mít - například fotodokumentace nemá popis; adresáře nemají soubory říkající, co v nich najdeme a jak s příslušnými soubory pracovat. Na snímcích realizovaných desek plošných spojů nejsou vidět často zmiňované signalizační LED diody. Publikovaná schémata zapojení jsou podvzorkovaná, takže se v označení součástek nedá orientovat, chybí seznam součástek (osazovací předpis). Odvedenou práci a výsledky by bylo možné hodnotit velice příznivě, kvůli nižší úrovni předložené práce, především pak z důvodu nedostatku jakýchkoli vstupních rozborů, hodnotím D/65.
eVSKP id 85521