SAPRYKIN, Y. Systém pro detekci zvuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se poněkud odvážně pustil do zadání z oblasti, se kterou neměl zkušenosti - programování mikrokontrolérů. Toto spolu s určitou jazykovou bariérou zapříčinilo pomalejší rozjezd práce, ale postupně se student chytil a začal řešit práci samostatně. Chválím zejména snahu, celkově práci studenta hodnotím stupněm velmi dobře / B.
Úkolem bakaláře bylo vytvoření vestavného systému pro rozpoznávání daných definovaných zvuků. Práce má celkem 39 stran od úvodu po závěr, struktura a koncepce kapitol je celkově správná. Formálně je práce bohužel psána špatnou češtinou a často familiárním a nepřesným způsobem s nejasným obsahem (skloňování, slovosled), např. věta z úvodu na str. 8: „Například člověku okamžitě přichází signál o faktu rozbití skla, což snižuje riziko pro sebe a svůj majetek.“. Číst podobný text bere hodně času a zejména duševních sil. Naopak některé odstavce práce jsou psány zcela dokonalou češtinou a zřejmě jsou přejaté bez správné citace např. text od druhého odstavce dál na str. 11. Posledním formálním nedostatkem dokumentu je jeho nízká typografická úroveň, např. barevně odlišená část obsahu (str. 6) a čísla kapitol v textu, hlavní kapitoly nezačínají vždy na nové stránce (str. 18), číslování kapitol je přerušeno u literatury a pak zase pokračuje apod. Po obsahové stránce se bakalář nejdříve věnuje výběru mikro-kontroléru a mikrofonu. Mikro-kontrolér ARM KL25Z je ale vybrán šmahem bez jakékoli analýzy s prostým odůvodněním jeho dostupnosti. Mikrofon kondenzátorového typu je pak vybrán na základě alespoň základní analýzy z pěti různých typů. Dále se student věnuje analýze dvou typů zaznamenaných zvuků – křiku sojky a rozbití skla. V kapitole 4.2 je uvedeno, že zvuk rozbití skla obsahuje široké spektrum frekvencí do 20 kHz a že rozsah bude snížen na 10 kHz, protože by to jinak znamenalo velké nároky na MCU při výpočtu FFT. Bůhvíproč není toto autorovo nenadálé omezení úlohy nijak vysvětleno nebo podepřeno výpočtem nebo alespoň úvahou či skutečným experimentem na HW a zejména u zvuku rozbití skla není vůbec jasné, zda nebyla odstraněna podstatná informace, viz obr. 4.5 oříznutého spektra na str. 21. V další práci se už autor věnuje implementaci algoritmů spektrogramu a dynamickému borcení času pro rozpoznávání druhu zvuku. Jak už bylo řečeno, bakalář často uhýbá a zjednodušuje původní úlohu, těžko říct jestli po schválení vedoucím práce nebo svévolně. Nejlépe to lze dokreslit poslední citací tohoto posudku a to odstavcem na str. 24: „U skla metoda DTW se hodit nebude. Kvůli tomu, že není tady co řešit s rychlosti klepnutí o sklo. Jen by možná hodila při hodnocení dopadu střepin o zem, ale se zabývání analýzou střepin v rámci této bakalářské práci nebude, takže nebere se v úvahu střepiny.” Vzhledem k průměrné odborné a velmi nízké formální úrovni práce ji s výhradami doporučuji k obhajobě, ale jen se stupněm E.
eVSKP id 85544