HEDVÍČEK, M. Multi-master komunikace na dlouhých vzdálenostech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Cílem teoretické části bakalářské práce byla literární rešerše v oblasti multi-master komunikace a návrh zapojení extenderu pro komunikaci na středně dlouhých vzdálenostech po sběrnici I2C. Student měl dále v praktické části za úkol navrhnout a provést měření parametrů signálů na linkách I2C na dodaném hardware při různých konfiguracích sběrnice, provedená měření měl pak následně vyhodnotit. Jedná se o studenta prezenčního studijního programu. Konzultace probíhaly převážně osobně, student na realizaci práce pracoval dle svých časových možností v laboratořích skupiny měření a dále na připravených rozvodech UTP kabelu v reálném rodinném domě. Student také využíval elektronickou formu konzultací. Student pracoval pod mým vedením samostatně a využíval mé odborné rady, dobře si rozvrhl časový plán a se zadanými úkoly se nedostal do časové tísně. Jeho práce byla závislá na aktuálním stavu realizace hardwaru a firmwaru, které jsem mu pro jednotlivé konfigurace dodával, přesto všechny uložené úkoly zadání splnil. V oblasti testování multi-master komunikace se vyskytly problémy při cíleném využití multi-master komunikace na používaném rozhraní I2C v mikrokontrolérech ATMEL AVR, které se nám však dosud nepodařilo úspěšně objasnit ani vyřešit, jejich řešení by však bylo již nad rámec zadané práce a z tohoto pohledu hodnotím provedená měření v multi-master uspořádání jako dostatečná. Z tohoto důvodu také neproběhlo více testů na dlouhodobou stabilitu, z mého pohledu je vhodné tato měření provést až po úspěšném vyřešení nalezeného problému. V samotném dokumentu bakalářské práce mohl student věnovat větší pozornost popisu jednotlivých experimentů. Kladně hodnotím zodpovědný přístup a bezproblémovou komunikaci. Bakalářská práce byla odevzdána v řádném termínu a její zadání bylo splněno.
I - Celkové hodnocení Náročnost zadání po stránce odborné i časové odpovídá požadavkům na bakalářskou práci. Zadání práce bylo splněno, až na bod „Navrhněte řešení komunikace na delší vzdálenost“. Z práce není jasné, co student navrhuje a co bylo převzato již hotové. Student se v dané problematice orientuje, což dokazuje tvorbou programu pro sběr a vyhodnocení dat. Práci lze považovat za původní s využitím uvedené literatury. Posuzovaná práce v dostatečné míře dokladuje znalosti požadované po absolventu bakalářského studia. II - Připomínky k práci Práce je psaná tak, jako by předpokládala u čtenáře detailní znalost problematiky. Zpracování rešerše je provedeno velmi skromně. Chybí zmínka o sběrnicích obecně, stručná charakteristika nejpoužívanějších sběrnic RS232, RS422, Profibus, Ethernet, USB tak, aby bylo jasné, proč konečným výběrem prošly sběrnice RS485, CAN, I2C. Pak bych očekával přehledné porovnání vybraných sběrnic z hlediska optimální oblasti použití a pak teprve popis funkce jednotlivých sběrnic. Popis funkce sběrnic RS485 a CAN je zpracováno skromně leč v dostatečné míře z hlediska této práce. Funkce sběrnice I2C je popsána srozumitelně včetně funkce podpůrných obvodů P82B96 a P82B715. Srovnání parametrů obvodů P82B96 a P82B715 se sice dá vyvodit z textu, ale není přehledné. V rámci rešerše by neškodilo se zmínit i o dalších obvodech vyráběných na podporu sběrnice I2C (PCA9516A Hub, PCA9511… Bus Repeater). Dělič napětí byl spočítán jako ideální s použitím přesných odporů, v dalším textu není zmínka o ověření skutečného dělícího poměru měřením. Chybí úvaha, zda parazitní kapacity děliče a měřících obvodů nemohou ovlivnit měřené průběhy. Popis programů pro sběr a vyhodnocení dat je podrobný a vzhledem k předloženým výsledkům předpokládám, že programy fungují. V části měření chybí detailní popis experimentu, aby bylo možno výsledky ověřit. Kapitola „10.1 Měření s proměnnou délkou sběrnice“ nedefinuje, jak sběrnice vypadala, zda se jednalo skutečně o drátové provedení a jaké nebo se použila simulace pomocí odporů a kapacit. V kapitole „10.2 Měření s proměnným počtem extenderů“ je zmiňován obvod P86B96, ale není jednoznačně popsáno, zda bylo použito skutečně 7 obvodů nebo byly jen nahrazeny kondenzátory 8 pF. V kapitole „10.3 Dynamická měření na extenderech“ v tab 7 a 8 se měří na 7 platných míst a vyhodnocuje se rozdíl na 8 místě.. V této souvislosti postrádám definici, jakým způsobem se vyhodnocovala hrana signálu a jakou přesnost dovolovaly přístroje. I když výsledky naznačují závislost zpoždění signálu na kmitočtu, nemohou se považovat za průkazné. Kapitoly 10.4 až 10.7 popisují a dokumentují komunikaci na sběrnici. K této části nemám připomínky. III - Příklady nedostatků v textu Chybí objasnění zkratek např. str. 11, MCPU může být Master Controller Processor Unit nebo též Mathematic Coprocessor Unit. , I2C- Inter Integrated Circuit bus, CAN Controller Area Network… Obr.20 do schématu nevhodně zakreslený chladič Str.29 rovnice bez definice symbolů, směs anglických a českých názvů Str.40 uváděné tolerance např. 2,208 ± 8,495E-3 musí být korigovány na platný počet desetinných míst. Str. 44-45 Není definován jednoznačně měřený signál. V obrázku nejsou body měření označeny, v grafu je to USCL-1,USCL-2, v textu se mluví o vstupním a výstupním signálu. IV- Podstatné nedostatky Rešerše čtenáři nedává orientaci v bohatém světě komunikačních rozhraní a není jasno, proč byla zvolena I2C. Postrádám dokumentaci použitých přípravků. Chybí rozbor přesnosti měření a podstatných parazitních vlivů, které mohou mít vliv na předkládané výsledky. Nenašel jsem informaci, jaká je závislost vzdálenosti a přenosové rychlosti u navrhovaného řešení.
eVSKP id 85439