VAVROŠ, O. Měření vzdálenosti stereoskopickým senzorem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Po formální stránce má práce slabší stylistickou správnost a obsahuje několik překlepů a chyb v textu (např. „skopíruj“). Formátování a odsazení textu a nadpisů místy snižuje celkovou orientaci v diplomové práci a k vůli konstrukci některých vět a nepřesnému vyjadřování je práce hůře srozumitelná i pro čtenáře znalého této problematiky. Často zmíněná metoda SGBM by si zasloužila podrobnější popis. Zdrojový kód na straně 35 mohl být lépe formátován a stačilo by zde uvézt pouze pseudokód pro vyhledání globálního extrému. Zavádějící je označení funkce SAD na straně 33, kde součet absolutních rozdílů je vypočten až v následujícím kroku agregace a zde se jedná pouze o AD. V práci dále postrádám zobrazení vypočtené disparitní mapy, která byla použita ve vzorci (3.1) pro porovnání s ground truth disparitní mapou. Student začal konzultovat až během letního semestru, ale většinu doporučení vedoucího práce zvládal zpracovat. Zadání diplomové práce bylo splněno a na základě výše uvedeného hodnotím 68 bodů – D.
Předložená diplomová práce obsahuje celkem 63 stran, rozsah je tedy více než dostatečný. Po obsahové stránce je však v textu možné najít mnoho nesrovnalostí a problémů. Za velmi nešťastné považuji například doslovné kopírování částí textů týkajících se modelu kamery včetně identických kopií obrázků (kapitola 2.2.1). U převzatých úseků je však uvedena řádná citace a s přihlédnutím k faktu, že autorem převzatých materiálů je vedoucí práce, je možné autorovi DP doslovné uvedení těchto nevlastních textů a obrázků prominout. Z formálních nedostatků je dále možné zmínit neuvedení seznamu použitých symbolů, špatnou návaznost obrázků, textů a vzorců (např. vzorec 2.39 se váže k obrázku a vysvětlení o dvě strany níže), chyby ve formátování matematických symbolů (např. vztah 3.1) a další drobnosti. Následují hlavní věcné nedostatky: zcela chybí popis kalibrace kamer a to dokonce i na úrovni zmínky o použití zapouzdřených funkcí z OpenCV (str. 16), některé důležité pojmy nejsou v práci vysvětleny (např. rektifikace – viz otázka č. 1), v textu se hojně vyskytují nepřesná či zavádějící tvrzení (např. str. 25 – viz otázka č. 2) a tak podobně. Jako pozitivum je možné vyzdvihnout kvalitně okomentované zdrojové kódy a zhodnocení experimentálních výsledků, ze kterých vyplývá, že autor vytvořil aplikaci, která splňuje zadání a prakticky se zorientoval v dané problematice. Vzhledem k výše uvedeným kladům a záporům (zejména v textové části) práci doporučuji k obhajobě a ohodnotit ji jako uspokojivou 62 body.
eVSKP id 86912