KUTAL, O. Elektrický oblouk ve spínacích přístrojích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Autor podle zadání nastudoval doporučené publika ke spínacímu oblouku a jeho diagnostice, využil konzultace s autory těchto publikací a občas konzultoval s vedoucím práce. V práci popsal dvě laboratorní úlohy věnované ss a st oblouku. V literatuře vyhledal a navrhnul několik metod pro diagnostiku spínacího oblouku, metod teoreticky využitelných v laboratorních podmínkách při výuce el. přístrojů. Pro posunutí některé z navržených metod alespoň do částečné realizace na dvou laboratorních úloh neměl dostatek času, přestože v době přerušení studia mohl o třetím bodu zadání více přemýšlet. Přinos práce lze spatřovat v příspěvku do výuky dvou laboratorních úloh věnovaných měřením na ss a st oblouku. Nicméně návrhy autora BP zůstaly jen v poloze námětů bez konkrétních doporučení nebo ověření některého z návrhů. K tomu by autor potřeboval více iniciativy a systematičnosti v práci. Soudím, že autor splnil první dva body zadán, třetí jen částečně.
V úvodu a prvních kapitolách autor popisuje poznatky získané studiem problematiky zhášení spínacího oblouku v elektrických přístrojích. Velká část práce je věnována popisu existujících laboratorních úloh s malým přínosem ze strany autora. V kapitolách 2. – 7. zaměřených na bod 2 zadání BP autor popsal poznatky z opakovaných měření dvou laboratorních úloh – měření VA charakteristiky ss oblouku a VA charakteristiky st. oblouku. Podle 3 bodu zadání BP autor měl doporučit některé změny a rozšíření za účelem využití potenciálu těchto dvou laboratorních úloh. Zmiňuje je v kapitole 11, kde doporučuje pro lepší uhasnutí oblouku snížení napájecího napětí nebo zvýšení zatěžujícího odporu další vylepšení (stabilizace oblouku) a další slovně jednovětně zmíněné úpravy. Žádná z těchto úprav není podoložena konkrétním návrhem realizace, což je škoda. V kapitole 12 se zmiňuje na 11 řádcích ke zvýšení bezpečnosti laboratorní úlohy. Pominu-li že laboratorní úloha má jisté bezpečnostní rezervy z hlediska bezpečného dotyku živých částí, přehlíženého revizním technikem pouze na základě ujištění, že jde o experimentální přípravek, se kterým při provozu manupuluje pouze učitel jako osoba znalá, pak autor navrhuje odsávání zplodin hoření oblouku (neříká jaké zplodiny, analýza byla zřejmě zbytečná) a jejich odsávání. Opět ale nenavrhuje ani konkrétní typ vysavače nebo zařízení. Faktem je, že doposud vzniklý CO2 odchází pokojně směrem dolů a části nespáleného uhlíku padají do prostoru pod mechanizmem obloukové lampy a odsávání, pokud by nebylo externí nemá žádný účinek, pouze by vířilo vzniklý CO2. Autor vůbec nezmiňuje například použití kontaktní elektrody , kterou popisuje v kap. 9 nebo rozklad světla z lampy na spektrální čáry pro demonstraci spektrálního složení světla oblouku, které by tuto již tak dost zajímavou úlohu předkládanou studentům předmětu BEPR ještě oživilo nebo by pomohlo rozšířit předmět diagnostika plazmatu. K formálním nedostatkům zmiňuji například: Obr.21 a 21 vložen opačně. Obr, 23 vyvolává dojem, že autor proměřil tzv. mezní křivky pro více elektrodových materiálů. V odstavci 7.3 autor v nadpisu zmiňuje „výpočty“ dynamické charakteristiky, ale v textu odstavce žádné výpočty neuvádí. Tato část bakalářské práce měla být zpracována lépe jak co do obsahu, tak co do formy, některá doporučení formou jedné věty postrádají přesnost vyjadřování i dostatečný popis obsahu doporučení a přínosu pro vzdělávací a poznávací hodnotu obou úloh. I přesto doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 82781