BÜRGER, D. Realizace matematického modelu cirkulace vzduchu formou elektronického obvodu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se zadanému tématu věnoval systematicky a v průběhu celého řešení projektu. Konzultací využíval hojně a snahu tak studentovi upřít nelze. Orientace studenta v problematice syntézy dynamických systémů formou elektronického obvodu je průměrná. Ukázalo se, že čistě proudový režim oscilátoru, je-li realizován komerčně dostupnými aktivními prvky, vede na příliš složitou strukturu. Proto jsme se rozhodli, že tuto část projektu z finální realizace přípravku vynecháme. Simulace programem Orcad Pspice dávají výsledky srovnatelné s teoretickými předpoklady. Bohužel ani tak se však nepodařilo splnit zadání projektu, protože v době odevzdání tištěné části bakalářské páce není ani jeden z chaotických oscilátorů funkční. Problémy vyvstaly ve fázi návrhu desky plošných spojů, kde student projevil svou nezkušenost a neznalosti často základního charakteru (nezapájení součástek v horní vrstvě oboustranné desky, otočené integrované obvody, atd.). Podaří-li se studentovi do obhajoby zprovoznit alespoň jednu z navržených realizací chaotického oscilátoru, navrhuji změnit hodnocení práce na stupeň E.
Cílem studenta bylo navrhnout několik obvodových realizací Lorenzova dynamického modelu simulujícího proudění vzduchu v atmosféře. Využil k tomu integrátorových řetězců a sofistikovaných zpětných vazeb a „klasické“ syntézy za pomocí paralelních kombinací admitancí a nelinearit. Student si dal za úkol připravit dvě realizace v napěťovém režimu (s výstupy stavových proměnných ve formě napětí) a jednu realizaci v proudovém módu. Student si vybral poměrně hodně náročnou úlohu (pro bakalářskou práci) na syntézu a pokročilou znalost matematiky a nejsem si zcela jist, zda se v oblasti dobře zorientoval. Některé pasáže práce mne utvrzují v tom, že spíše ne. V některých rovnicích jsou chyby z nepozornosti (např. 2.3). Některé výsledky úprav rovnic nelze uvést jen tak bez odvození nebo odkazu na patřičnou literaturu, kde lze rovnici dohledat. Student provedl simulace (numerické integrace) předepsaného systému v Mathcadu. V návrhové části postrádám kompletní rovnice pro obvod na obr. 4.1. Postup syntézy obvodu na obr. 4.1 není zcela jasný a zdá se být nekompletní. Pro čtenáře není jasné, jak byl obvod získán, protože tento detailní komentář v práci chybí. Podobně pro obvod na obr. 4.2. Mělo by být jasně řečeno, které části soustavy rovnic nebo jedné rovnice (to záleží na interpretaci) jsou realizovány konkrétními částmi (prvky) obvodů. Konkrétní rovnice pro kanonickou realizaci na obr. 4.8, 4.14, 5.1, 5.8 a 5.16 by měly být součástí zprávy. Je z nich ihned patrný záměr syntézy. Násobička EL4083 na obr. 5.15 nevyžaduje přítomnost R1 a R2 ve vstupech (obr. 5.15 vlevo), ale její model 2. úrovně na základě prvku ABM MULT ano, ale nic takového není v textu vysvětleno. Problémy s činností systému po zařazení více „reálných“ makromodelů EL4083 lze možná přičíst vysokému DC offsetu, hodilo by se sekce možná vázat střídavě. Analýza v časové oblasti je opravdu problém, ale pro časové konstanty us již není tak zdlouhavá (konvergence je problematická především při práci na kmitočtech kHz). I přes výrobu zařízení na DPS nebyla realizační a experimentální část práce (student asi nestihl odstranit chyby návrhu) kompletně zvládnuta. Proto považuji zadání za splněné pouze z části. Mám i celkem dost formálních připomínek. Některé menší obrázky jsou velmi nekvalitní a pravděpodobně přebrané z nějaké literatury bez její citace. Text práce obsahuje gramatické nedostatky (někde chybí čárky ve větách, skloňování, apod.), překlepy a mnoho chyb z nepozornosti. Text práce nebyl psán zrovna moc pečlivě. Někde se zdají být věty nekompletní (chybí přísudek - např. str. 10, pod rovnicí 3.1). V česky psaném textu se používá pro napětí U a ne V. Některé stránky byly tisknuty oboustranně, některé jednostranně. Výhrady mám k používání různého nejednotného značení pro stavové proměnné (někde x, y, z s tečkou, někde x0, x1, x2, apod.) – mělo by být vysvětleno za jakých podmínek se konkrétní symbolika používá (či se mezi nimi přechází). Student v závěru používá 1. osobu množného čísla, použití trpného rodu nebo (a současně) 1. osoby jednotného čísla by bylo lepší. Nejsem sice s takovou prací vůbec spokojen, ale vzhledem k poměrně náročnému tématu pro studenta bakalářského studia navrhuji doporučit práci k obhajobě.
eVSKP id 84595