KOS, D. Model řiditelného proudového zesilovače s diamantovými tranzistory a napěťovými zesilovači [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se zabýval realizací proudového zesilovače a proudového konvejoru na úrovni behaviorálního modelování s komerčně dostupnými aktivními prvky, konkrétně diamantovými tranzistory a napětím (DC) řiditelným napěťovým zesilovačem (VGA). Sestavil asi 3 dílčí struktury lišící se typem VGA a všechny ověřil simulacemi v DC, AC a časové oblasti. Simulace potvrdily funkčnost diskutovaných řešení, ale taktéž indikovaly možné problémy s celkem vysokým DC offsetem použitých VGA. To se nakonec i následnými experimenty potvrdilo a jedná se o jeden z faktorů, který může v jisté míře limitovat využití konceptů. To ovšem není studentova chyba, protože dle katalogových listů je celkem vysoký offset typický pro drtivou většinu komerčně dostupných VGA. Student připravil i několik zajímavých aplikací (elektronicky rekonfigurovatelný filtr, impedanční konvertor) navrženého typu konvejoru, které ověřil simulacemi. Vytknout bych chtěl především některé chybějící analýzy, které se z časových důvodů nepodařilo plně ověřit. Student docházel na konzultace, ale špatně si rozdělil práce na finalizaci testovacího přípravku a finalizaci experimentů (prakticky žádný čas na opravy a zjištění příčin některých problémů a jejich odstranění). Výtku mám k zapojení na obr. 47, kde jsou nevhodně zapojené CFA AD844 (má se využívat terminál z, takto se zdá, že je využíván napěťový výstup – jeho trvalé uzemnění by IO zničilo). Student mohl detailněji diskutovat příčiny rozdílu měřených a simulovaných výsledků, např. kmit. charakteristik (lomových kmitočtů). Po grafické a formální stránce je práce celkem zdařilá. Místy je ne zcela gramaticky správně uspořádaná věta či překlep. Zadání práce bylo splněno, a proto práci doporučuji k obhajobě.
Student prezentuje především tři různé struktury řiditelného proudového sledovače a dále jejich vlastnosti a možné aplikace. Provedené analýzy dokládají, že každé zapojení má své limity. Práce je cenná především pro četné experimentální výsledky. Student občas používá poněkud zvláštní či neodborné formulace (např. jeden ze zastupitelů DT je OPA860), práce působí mírně nedotaženě. Vlastnosti obvodů v teoretické části nejsou prezentovány příliš konzistentně. Z formálního hlediska nemám závažnějších výhrad. Celkově lze konstatovat, že zadání práce bylo splněno, a že práce splňuje parametry kladené na bakalářskou práci.
eVSKP id 84616