CABALKA, J. Metoda určování přesnosti obráběcích robotů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.

Posudky

Posudek vedoucího

Zouhar, Jan

Autor předloženou práci vypracoval zcela samostatně, bez konzultace s vedoucím, na dobré úrovni. Úvodní kapitoly se věnují rozboru metod pro měření obráběcích strojů. V praktické části jsou navrhnuty dvě metody pro měření přesnosti robota. První vychází ze standardu ISO, druhá originální pracuje s přístrojem Pontos. metody jsou prakticky ověřeny v prostředí firmy. Zpracování výsledků je provedeno do tabulek, bez vyvození závěru a doporučení. V praktické části se vyskytují nejasnosti a nepřehledné uspořádání je vyjasněno až v diskuzi. V ekonomickém hodnocení se autor zaměřuje na cenu provedených prací v rámci firmy, nikoli na teoretickou využitelnost metod.V práci jsou využívány slangové výrazy a neodborné termíny. Práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací B
Samostatnost studenta při zpracování tématu D
Navrhovaná známka
C

Posudek oponenta

Slaný, Martin

Předložená práce, zaměřená na problematiku hodnocení přesnosti obráběcích robotu, je zpracována na dobré úrovni. Uspořádání práce koresponduje se cíli stanovenými v zadání práce, avšak posloupnost kapitol mohla být i v logičtějším sledu. Po stylistické a grafické stránce je práce na velmi dobré úrovni. V práci se občas vyskytují drobné nepřesnosti v názvosloví, kde autor například zaměňuje pojmy statické a statistické hodnocení (kapitola 6.8). Zavádějící je také tabulka 2.1, kde jsou v kolonce „přesnost měření“ srovnávány přesnosti dálkové a úhlové. Tyto údaje nelze vzájemně za žádných okolností srovnávat a může to vést k chybné informovanosti čtenáře. To samé platí o kolonce „rozsah úhlu“, kde jsou uváděny nepřesné údaje například u zařízení AT402 (uváděný +-45°, skutečný 360° využitelných 270°). V kapitole 7 – Ekonomické hodnocení, považuji za nedostatek nezahrnutí pořizovací ceny měřícího systému do nákladů. Tato cena se významně podílí na ceně pronájmu aparatury pro realizaci měření. V dalších podkapitolách je pak uvedena cena za měření a vyhodnocení. U této položky by bylo dobré uvést, co je do této ceny zahrnuto a zahrnuto nebylo, pro lepší představu o finální ceny. Je zde také uvedeno cituji „Cena měření a vyhodnocení Nm je po konzultaci s obchodním oddělením firmy snížena.“ Konec citace. Není zde však patrné, na základě čeho a z jaké původní položky byla tato cena snížena. Praci i přes uvedené výtky, považuji za velmi zdařilou a doporučuji ji k obhajobě s doporučenou známkou B – velmi dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti C
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací A
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 80212